MZe chce rozdělit 243 milionů korun producentům ovoce, zeleniny, chmele a mléka
Ministerstvo zemědělství chce částkou 243 milionů korun podpořit pěstitele ovoce, zeleniny, chmele a producenty mléka. Právě to jsou podle úřadu odvětví, která jsou v důsledku války na Ukrajině nejvíce zasažena narušením trhu a která se potýkají s výrazným zvýšením cen energií, krmiv nebo hnojiv. Z částky 243 milionů korun tvoří 163 milionů korun podpora Evropské komise, dalších 80 milionů korun by šlo ze státního rozpočtu. Vyplývá to z materiálů k návrhu nařízení vlády, který ve středu projedná vláda.
Evropská komise podle ministerstva zemědělství letos v červenci schválila rozdělení 330 milionů eur (přibližně osm miliard korun) 22 členským státům Evropské unie, zemím sousedícím s Ukrajinou pak vyčlenila samostatnou podporu. Částku 163 milionů korun, kterou dostala Česká republika, chce ministerstvo zemědělství doplnit dalšími 80 miliony korun ze státního rozpočtu, a zmírnit tak dopady války na Ukrajině a rostoucích nákladů pěstitelům ovoce, zeleniny, chmele a producentům mléka.
„V případě, že by čeští zemědělci byli nadále v nevýhodném postavení oproti ostatním zemědělcům evropského jednotného trhu, hrozí riziko opouštění výroby a následné rušení sadů nebo chmelnic a snížení produkce mléka. Tím by se otevřela cesta k další závislosti na dovozech, ztráta pracovních míst nejen v zemědělské prvovýrobě, ale i v navazujících službách a zpracovatelském průmyslu,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.
Situace v ovocnářství je podle ministerstva zemědělství špatná už dlouhodobě, loni ji dále zhoršil výrazný růst nákladů. Úřad také poukázal na dovoz levných jablek z Polska, který nutí české pěstitele prodávat pod náklady. „Dochází i k poškození (snížení) úrody díky klimatickým jevům, především jarním mrazům, které jsou častější než v předchozích letech,“ stojí v důvodové zprávě. Obdobně ministerstvo zemědělství hodnotí postavení českých zelinářů. „V roce 2022 se snížila osevní plocha zeleniny o 5,2 procenta a v roce 2023 došlo ke snížení o dalších pět procent,“ sdělil resort.
Pěstitelé chmele se podle ministerstva zemědělství kromě zvýšených nákladů potýkají rovněž s nedostatkem pracovní síly, který se s válkou na Ukrajině dále prohloubil. „Při pěstování chmele je stále nejvíce využíváno ruční práce, nezastupitelná je především na jaře při zavádění chmele,“ uvedl úřad. V produkci mléka pak upozornil na pokles jeho výkupní ceny a značné závislosti na vývoji trhu Evropské unie.
Evropská komise minulý týden oznámila, že neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Maďarsko, Polsko a Slovensko potvrdily, že budou jednostranně pokračovat v omezení dovozu.
