Do Česka proudí stále více ruské ropy

Ilustrační foto: svklimkin z Pixabay

Česko využívá stále více ruské ropy. V první polovině letošního roku činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent. V loňském roce byl okolo 56 procent a v předchozích letech ještě nižší. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí státní společnosti Mero Barbora Putzová. Podíl ruské ropy je tak nejvyšší minimálně od roku 2012.

V EU od loňska platí zákaz dovozu ropy z Ruska, Česko má při využití ropovodu Družba výjimku. Společnost Mero je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky.

Podíl ruské ropy na celkovém dovozu v posledních měsících stoupá. Česko zřejmě není v Evropě výjimkou, už v létě totiž analytici upozorňovali, že se rafinerie v EU snaží zajistit si více ropy kvůli obavám z výpadků v tranzitu suroviny přes Ukrajinu.

Komentář SH:

Nelze tedy vyloučit, že v případě ukončení výjimky pro dovoz ropy z Ruska, nebo při přerušení dopravní cesty přes Ukrajinu může nastat „ropný šok“, jakého se evropské a zvláště východoevropské země obávaly loni v létě. Tehdy ovšem nenastal, protože nedošlo k podstatnému výpadku dodávek ruské ropy.

Česká republika využívá ropu ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým do země teče ropa z Ruska. Další část dodávek ropy zajišťuje ropovod IKL z Německa, který navazuje na ropovod TAL z Itálie. Za celý rok 2022 těmito ropovody přiteklo do českých rafinerií 7,4 milionu tun ropy, meziročně asi o 7 % více.

Dovoz ropy ropovodem Družba stoupá i přes protiruské sankce zaváděné kvůli invazi na Ukrajinu. Loni v prosinci začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Dovoz ropovodem Družba, jehož jižní větev vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, má však z embarga dočasnou výjimku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) však upozornilo, že dovozcem ropy není stát, nýbrž společnost PKN Orlen, tedy mateřská skupina místních rafinérií firmy Orlen Unipetrol. Omezení dovozu ropy z Ruska podle úřadu limituje mimo jiné kapacita italského ropovodu TAL, která je vždy v období od května do září smluvně zaplněna, a proto není přes ní v současné době možné navyšovat dovoz ropy.

„Na ropovodu TAL se volná kapacita zpravidla objevuje pouze v prvních měsících roku a potom až od října. Provozovatel tuzemských rafinerií a výhradní dovozce ropy hodlá podle informací MPO zejména během října zmíněné skutečnosti využít a dovézt uvolněnou kapacitou významnější objemy ropy pro litvínovskou rafinerii,“ řekl Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO. Srovnání celého loňského roku s částí letošního tak nemusí být podle něj úplně vypovídající.

V neděli protestovaly na tři desítky lidí v Praze před budovou MPO proti vysokým dovozům ruské ropy do Česka. Protestující požadovali, aby vláda motivovala společnost Orlen Unipetrol ke snížení dodávek ropy z Ruska. Podle mluvčího MPO Vojtěcha Srnky však není možné dodávky ropy z Ruska nahradit hned.

Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil na to, že import ruské ropy je v současnosti výrazně levnější než světový cenový ukazatel Brent. „Během prvního pololetí byl cenový rozdíl mezi ropou Brent a ruskou ropou Urals i přes 20 dolarů na jeden barel,“ podotkl Lajsek. Evropské rafinérie se podle analytika navíc snažily levnou ruskou ropou předzásobit vzhledem k očekávaným výpadkům při dopravě ropy přes Ukrajinu, dalším faktorem je navíc také rostoucí poptávka, kterou v tuzemsku podle Lajska nebylo možné zajistit jinak než zvýšením dovozu z Ruska.

Ještě vyšší podíl ruské ropy využívá podle něj například sousední Slovensko, kde její podíl dosahuje až 70 procent. Naopak Polsko nebo Německo dovoz z Ruska omezují. Vysokou závislost na ruské ropě má Maďarsko.

Do budoucna se Česko plánuje od ruské ropy zcela odstřihnout. Mero proto letos v červenci zahájilo projekční práce na rozšíření kapacity evropského ropovodu TAL. Projekt za 1,6 miliardy korun má od roku 2025 zajistit zvýšení kapacity pro Česko o 4 miliony tun ropy ročně, do země bude tak možné ropovodem dodat až 8 mil. t za rok. Česká republika by se tím měla stát nezávislou na ruské ropě. Ropovod TAL začíná v italském Terstu, kam se ropa dováží z řady zemí. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky. Mero od roku 2012 vlastní pětiprocentní podíl na ropovodu TAL.

Česko bylo v minulosti vedle ropy závislé také na dodávkách plynu z Ruska. EU však od loňska v rámci protiruských sankcí začala omezovat dovoz ruského plynu a podle tuzemského ministerstva průmyslu od začátku letošního roku už do ČR nepřitekl z Ruska žádný plyn. Byl nahrazen norským plynem a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.

Poměr využití ropovodů v ČR (v procentech)

Rok20122013201420152016201720182019202020212022
Družba42,360,050,655,164,651,353,949,448,848,856,0
IKL57,740,049,444,935,448,746,150,651,251,244,0
Zdroj: MPO