Rozpočtová rada: bez úpravy výdajů nelze dodržet schodek
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada. Podle ministerstva financí je ale na podobná varování brzy a plánované úspory, které zajistí dosažení schodku, jsou podle něj realistické.
Rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Rada upozornila, že celkové saldo rozpočtu bude záležet na poměru příjmů z mimořádných energetických opatření a kompenzací lidem a firmám, který bude zřejmě negativní. Proti dodržení schodku podle ní působí také mimořádná valorizace důchodů z června a chybějící peníze z Modernizačního fondu EU. Vyšší než plánovaný výběr daní podle rady nedokáže tyto výpadky kompenzovat.
„Na varování Národní rozpočtové rady o nenaplnění rozpočtu letošního roku je podle názoru MF příliš brzy. MF stále počítá s úsporou v provozních výdajích státu do konce roku ve výši 15 až 20 miliard korun, které by měly zajistit dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. Tyto úspory MF vidí jako realistické,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Petra Vodstrčilová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve prohlásil, že dohodu o úsporách čeká do poloviny září.
„Již od začátku roku bylo jasné, že kvůli několika ‚faulům‘ na příjmové i výdajové straně je skutečně plánovaný rozpočtový schodek výrazně vyšší než schválených 295 miliard korun,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Pokud má být dodržen schválený schodek, bude podle něj potřeba sáhnout na výdaje. Pokud to ovšem bude formou odložením některých výdajů na příští rok, znamená to jen posun problému do dalšího rozpočtu.
Po měsících příjemných překvapení, kdy do rozpočtu natekly potěšující objemy prostředků od právnických osob, bude závěr roku patrně smutnější a deficit se opět začne zvětšovat, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Nakonec podle něj zřejmě hrozí překročení plánovaného schodku spíše o nízké desítky miliard korun. „Aby tyto vláda ušetřila, musela by se mít čile k dílu, což v tuto chvíli není zřejmé,“ podotkl.
Na příští rok navrhlo ministerstvo financí vládě rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) předpokládají, že navržený deficit se při projednávání ve vládě už měnit nebude. „V případě schválení v této podobě by bylo možné očekávat dosažení strukturálního deficitu celých veřejných financí kolem 2,1 procenta HDP, což by znamenalo zlepšení ve srovnání s předchozím rokem zhruba o 0,2 procenta HDP. To je méně, než bylo avizováno v dokumentaci konsolidačního balíčku,“ napsala rozpočtová rada.
Pro rok 2025 ministerstvo financí předpokládá rozpočtový deficit 235 miliard korun, o rok později 220 miliard korun. Podle rozpočtové rady to znamená zakonzervování strukturálního schodku, tedy salda očištěného o vliv hospodářského cyklu, na dvou procentech HDP. Rada to nepovažuje za udržitelné a doporučuje, aby stát pokračoval ve snaze o fiskální konsolidaci i po roce 2025, kdy začnou působit poslední opatření nyní projednávaného vládního balíčku. „Jen další konsolidace zajistí návrat k dlouhodobě udržitelnému hospodaření veřejných financí, jak jej definuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ řekla rada.
Ministerstvo financí nesouhlasí s tím, že by plánované schodky ukazovaly na střednědobou neudržitelnost veřejných financí. „Rozdílný pohled na metodiku hodnocení fiskální politiky však MF a Národní rozpočtovou radu nerozděluje v názoru na potřebu pokračovat v konsolidaci rozpočtů za horizontem roku 2026. Ozdravný balíček je důležitým krokem ke zlepšení stavu veřejných financí, ale neznamená, že je plně dostačující na další období,“ řekla Vodstrčilová.
Rozpočtová rada také uvítala snahu vlády o úpravu důchodového systému. Změna způsobu valorizací, zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a navázání důchodového věku na dobu dožití jdou podle ní správným směrem. Vyzvala ale k významnější úpravě třetího pilíře systému, aby soukromé spoření lépe podporovalo finanční situaci seniorů.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
