Česko hledá možnost danit zisky nadnárodních firem
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Vláda schválila příslušný návrh zákona o dorovnávací dani a navrhuje jeho projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu, řekl po středečním jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent.
„Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ řekl Stanjura.
Ministr připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká. Loni za českého předsednictví v EU se podařilo vyjednat podobu směrnice, kterou nynější zákon převádí do českého práva.
Podle Stanjury zatím ve světě nejsou žádné zkušenosti s praktickým uplatňováním obdobných právních úprav, státy daň teprve zavádějí. Neobává se ale toho, že by se velkým firmám dařilo placení daní vyhnout, protože dohodu o jejich zdanění uzavřela zhruba stovka zemí. „Ty firmy se nemají kam schovat,“ řekl.
Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta. „Společná korporátní daň je i bojem proti vnitroevropským daňovým rájům, přes které utíkají spousty peněz,“ dodal Bartoš.
Na tento aspekt upozornil i Stanjura. Zákon podle něj bude sloužit i jako ochrana před neférovými nabídkami daňových prázdnin, se kterými by mohly přicházet firmy při lákání zahraničních investic.
Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
Očekávaný výnos dorovnávací daně je 4 až 6 miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 % z nynějších 19 %, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl 2 mld. Kč ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.
