EU by prý měla zastavit plýtvání solární energií. Výrobcům to krátí zisky
Evropská unie by měla přijmout opatření, která by zastavila plýtvání solární energií a omezit záporné ceny, aby podpořila investice. V dopise zaslaném evropské komisařce pro energetiku Kadri Simsonové to uvedlo 17 organizací zabývajících se obnovitelnými zdroji energie. Evropa letos v létě vyprodukuje rekordní množství solární energie a země závislé na uhlí, jako je Polsko a Česká republika, by v době nízké poptávky mohly solární elektrárny vypínat.
Komentář SH: To snad ještě nikoho nenapadlo, stěžovat si, že prodělává, protože má nadprodukci a nikdo to nechce. Je podstatou určité části obnovitelné energie, že má obrovské výkyvy v produkci. Proto potřebujeme i další elektrárny, ať už na bázi uhlí, plynu či jádra. Když pak solárníci vyprodukují moc, asi by chtěli přednost. Ale kdo bude vyrábět elektřinu, když nebude svítit slunce? Ony ty uhelné už teď dostávají za uši přes emisní povolenky. Pokud to zabalí, bude zle. Právě proto, že jsme na nich závislí. Kapišto?
„Kvůli závislosti na tzv. základním zatížení a nedostatku flexibility čistého systému se spaluje uhlí s vysokými emisemi – a čistou, levnou solární energií se plýtvá,“ uvádí se v dopise, na který upozornila agentura Bloomberg. Základní zatížení je minimum elektrické energie, které se očekává, že bude neustále spotřebováváno, a je tedy potřeba zajistit jeho neustále dodávání.
Komentář SH: A přitom to ti solárníci ještě sami popisují. A co má jako EU dělat? Zařídit stejný osvit slunce každý den? Ta flexibilita se bude budovat léta, pokud to vůbec půjde. Samozřejmě, je legitimní otázka, proč má někdo vypínat zrovna ty soláry. Legitimní odpověď může být: protože právě ony ty výkyvy v síti způsobují. Anebo, že nemá. Že to má být na férovku, poměrně na všechny zdroje. To jevěc názoru.
EU se snaží více spoléhat na obnovitelné zdroje energie, protože se vzpamatovává z energetické krize částečně způsobené dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Část kontinentu se také potýká s rekordním letním vedrem, které způsobilo požáry a zvýšilo riziko sucha. To přimělo úředníky podpořit nižší využívání fosilních paliv.
I když ceny energií už klesly na zlomek úrovně z doby vrcholu krize, na trzích krátkodobých kontraktů je běžné kolísání ceny, protože jsou tam obrovské změny v nabídce v závislosti na počasí. Ceny se tak mohou dostat do záporných hodnot, když je v síti více elektřiny, než je potřeba k uspokojení poptávky.
„Neřešená nestabilita cen energií a příliš časté záporné ceny ohrožují investice“ do nových fotovoltaických zařízení, uvedly organizace. Dodaly, že výkyvy ceny budou „novým normálem“.
Skupina organizací vyzvala ke stanovení limitů toho o kolik může být snížena produkce elektřiny ze slunce v případě, že je v elektrické síti přebytek, či podpoře hybridních solárních projektů – tedy takových, které kombinují solární energetiku s jinými zdroji energie či technologiemi. Vyzvala také ke krokům, které by vyřešily negativní ceny, včetně sdílení nákladů s producenty elektřiny z fosilních paliv. EU by podle skupiny měla zajistit, aby ekonomický rámec nevysílal investorům v přechodném období špatný signál.
