Fed zvýšil úrokové sazby na nejvyšší úroveň od roku 2001

Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila ve základní úrokovou sazbu podle očekávání o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Snahou banky je zmírnit inflaci. Úroky jsou nyní nejvýše od roku 2001. Šéf Fedu Jerome Powell v následných poznámkách nevyloučil další zvýšení úroků v září – bude podle něj záviset na stavu ekonomiky.

Powell zároveň konstatoval, že Fed se na základě hospodářských dat může rozhodnout na příštím zasedání sazby nezměnit. „Výbor bude dál vyhodnocovat dodatečné informace a jejich důsledky pro měnovou politiku,“ uvedla v prohlášení centrální banka.

„Musíme se držet své práce. Myslíme si, že budeme muset nějakou dobu držet politiku na restriktivní úrovni. Musíme být připraveni dále zvyšovat sazby, pokud si budeme myslet, že je to vhodné,“ řekl dále Powell.

Americké hospodářství „neskýtá prostředí, v němž bychom byli ochotni poskytovat výhled“ ohledně budoucích kroků v oblasti sazeb, dodal šéf Fedu. Centrální banka podle něj nicméně neočekává, že se americké hospodářství dostane do recese.

Powell si nemyslí, že Fed letos úrokové sazby sníží. Předpokládá, že se ekonomika vrátí do lepší rovnováhy bez větších škod. „Snižovat sazby budeme, až to bude pohodlné, a to letos nebude,“ řekl dále na tiskové konferenci.

„Zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu bylo trhem očekáváno, proto byla prvotní reakce na měnových trzích nevýrazná,“ konstatoval analytik Tomáš Cverna ze společnosti XTB. „Obecně však platí, že po zvýšení úrokových sazeb se snížil úrokový diferenciál mezi sazbami vyhlášenými Fedem a Českou národní bankou. To může mít za následek postupné oslabování české koruny.“

„Další utažení měnové politiky v USA přitom paradoxně přichází v situaci, kdy inflace je zjevně na sestupu,“ připomněl analytik Marek Pokorný ze společnosti Portu. „Silná ekonomická data za druhý kvartál značí, že růst ekonomiky je vyšší, než se čekalo. Nad očekávání je napjatý i trh práce. Ačkoliv je tedy měnová politika restriktivní, možná stále ne dostatečně a dlouho. Je ovšem jen otázkou času, kdy konečně uvidíme inflaci na dvouprocentním cíli.“

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech amerických v červnu zpomalil na 3 % z květnových 4 procent. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 %, a byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby postupně klesá.

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než uváděl předchozí odhad. Hrubý domácí produkt (HDP) se v celoročním přepočtu zvýšil o dvě procenta. Předchozí odhad z konce května uváděl růst o 1,3 procenta.

„Nynější zvýšení úrokových sazeb světovými centrálními bankami tam, kde jsou, je možno označit za vpravdě maniodepresívní jízdu: nejprve sazby na nule, potom nad 5 procenty. Z extrému do extrému. Centrální banky nyní vůbec nemají pod kontrolou, jak dramaticky se zmenšuje peněžní zásoba skrze de-multiplikační procesy v komerčním bankovnictví, které dramaticky snižuje ochotu úvěrovat, a kde navíc i klesá poptávka po úvěrech ze strany klientů,“ zamýšlí se Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Výsledkem bude jízda z prudké inflace skoro až do deflace. Naivní jest ten, kdo by doufal, že se to nepropíše buď do masívního zpomalení v příštím roce, nebo alespoň do prasknutí akciové cenové bubliny.“