Plzeňská kovárna CPF platí za energii poměrně tolik, co v roce 2020
Plzeňská kovárna Czech Precision Forge a.s. (CPF), která funguje přesně 20 let, se vypořádala s energetickou krizí. Po jejích dvou vlnách, loňské a předloňské, kdy už před válkou na Ukrajině ceny energií začaly růst, se firma opět dostala na úroveň roku 2020, a energie tak znovu tvoří 13 procent výrobních nákladů podniku. ČTK to řekl Vladimír Rada, ředitel a hlavní spolumajitel firmy, která odebírá elektřinu i plyn.
„Máme dlouhodobou výhodu, že jsme byli na krize zvyklí a nikdy jsme nedostali od státu ani korunu. Naučili jsme se sami o sebe postarat, což se nám náramně hodilo,“ řekl Rada. CPF musela část nákladů přenést na zákazníky, provedla desítky energetických, obchodních i organizačních opatření a investovala desítky milionů korun do úsporných opatření. Nakoupila třeba indukční ohřívač materiálu za 17 mil. Kč, který umožnil přechod pecí z plynu na elektřinu, na niž převedla řadu svých výrob i pomocných ohřevů, u nichž začala využívat i výrazně levnější propan. Díky těmto opatřením se dostala na stejný podíl nákladů na energie jako před krizí. „To považuji za velký úspěch, ale stále máme pocit velkého ohrožení a velké krize,“ řekl Rada. Podle něj se ceny elektřiny a plynu za 20 let zpětinásobily na 6,90 Kč/kWh resp. 3,30 Kč/kWh.
Podnik šetří také na personálu i v obchodu. Před 20 lety měl 222 zaměstnanců a 46 agenturních, teď 93 vlastních a čtyři externí. S polovičním stavem má nižší tržby, 400 až 500 milionů Kč. „Hodně se řídíme produktivitou práce z přidané hodnoty a ziskem EBIDTA (před úroky, daněmi a odpisy). Přidaná hodnota na zaměstnance se za 20 let více než ztrojnásobila na téměř milion korun za rok,“ řekl Rada. Podnik potřebuje hlavně zvyšovat zisk, který využívá kompletně na rozvoj, za 20 let investoval do hal a technologie 650 milionů korun. EBIDTA byla v roce 2003 neznatelná, loni 46 milionů korun a letos za první čtyři měsíce 25 milionů korun, vypočítává ředitel.
Před 20 lety měl podnik přes 150 zákazníků, dnes okolo 50. „Chceme sériovou výrobu, kusové zakázky nikdo nechce zaplatit,“ uvedl Rada. CPF nejde cestou levných výrobků, protože v jednoduché hromadné výrobě nemůže konkurovat ani Indii, ani Číně. „Odtud sice velké firmy stále kupují jednoduché díly, ale řídící součásti, jako jsou ojnice nebo lopatky, berou z Evropy nebo z Ameriky,“ vysvětlil Rada. Před 20 lety, když podnik začínal, byl export firmy nulový, teď činí 85 % a postupně se zvyšuje.
Velkým úspěchem pro CPF je výroba hliníkových kol pro švédskou pobočku zbrojovky BAE Systems, která bude dodávat nejméně 210 bojových vozidel pěchoty české armádě. „Od roku 2015 už jsme vykovali 48 000 hliníkových kol pro různé druhy pásové techniky do celé Evropy. Ukrajina tomu dala další impulz,“ řekl Rada. Druhým největším oborem jsou ojnice pro čtyřtaktní dieselové motory do lodí a elektráren pro finskou skupinu Wärtsilä, která je dlouhodobě největším zákazníkem. Zbytek tvoří díly pro energetiku – výkovky na lopatky, hlavně pro parní turbíny.
CPF je po krachu Pilsen Steel, dříve Škody Hutě a Škody Kovárny, poslední metalurgickou a kovárenskou výrobou v areálu plzeňské Škody.
