Vládní balíček: mírný optimismus, ale opravdu mírný
Vláda nepředstavila razantní reformu, ale balíček opatření ke stabilizaci rozpočtu. Škrty na výdajích vzbuzují mírný optimismus. Odpustit si mohla některá gesta.
Kdo čekal razantní zvýšení DPH, zdvojnásobení daní a odvodů pro OSVČ nebo radikální penzijní reformu, je překvapen. Ať už pozitivně či negativně. Brutální zářez do rodinných rozpočtů se plošně nekoná. Zatím. Většina opatření (ve finančním vyjádření) směřuje na výdajovou stranu. Jenže jak známo, ďábel je v detailu.
Dotační škrty – teprve uvidíme
Vláda chce seškrtat dotace za více než 50 miliard (46,6 v příštím roce) a další zhruba dvě desítky ušetřit na provozu státu, včetně mezd. Takže jsou na místě dvě otázky: 1. Které dotace to budou (zatím známe jen resorty, nejvíc se to má týkat ministerstva průmyslu a obchodu)? 2. Zda už je to jasné, nebo se teprve konkrétní položky budou řešit? Protože pak by byla na místě i otázka, zda se závazek dodrží.
A ještě jedna věc: dotace v posledních letech neúnosně narostly. Na otázku proč, nechť si každý odpoví dle svých politických preferencí. Z tohoto pohledu je logické, že největší díl má mířit na MPO a do zemědělství. Jen si dejme pozor na dvě věci. Aby se nakonec německý zemědělec tomu českému nesmál, že se mu podniká lépe, byv vyfutrován státními penězi. A hlavně, abychom nezpůsobili nějaký razantní problém v sociální a kvazi-zdravotní péči. Samozřejmě, i v těchto oblastech je bezpochyby množství neziskovek, spolků, ústavů apod., které si z dotací udělaly byznys a nikomu moc nepomáhají. Je ale také dost těch, které suplují špatně fungující státní či ze zdravotního pojištění hrazené služby. Jakýkoliv nepromyšlený zářez by mohl mít nedozírné důsledky.
abychom nezpůsobili nějaký razantní problém v sociální a kvazi-zdravotní péči
U mezd a provozu je pak otázkou, jak se s tím, který resort popere úřad od úřadu, smlouvu od smlouvy. Takže ano, je určitě správné jít cestou úspor, a pokud to vláda dokáže, zaslouží konečně jednou potlesk. Ale tušíme, že zatím je to jen záměr.
Pokud jde o daně, snaha sjednotit DPH s negativním dopadem do rozpočtu je nějak sama o sobě pochybná. Proč zrovna teď? Nejprve to mělo být s nulovým dopadem, pak s pozitivním a teď prý s negativním. Je to takové chaotické, jako celá vládní komunikace.
A co nulová DPH na knihy? Jako čtenáři a člověku, který si myslí, že národ by neměl sedět jen u mobilů a tabletů, je mi to příjemné. Ale pokud knížka podobného rozsahu zdražila za dva, tři roky dejme tomu až na dvojnásobek, tak to DPH nevytrhne. (Podobné to bude u potravin, kde se obávám, že snížení daně pocítí víc prodejce než zákazník). Skoro to vypadá, že kabinet chtěl zachovat jednu položku v nulové sazbě, aby o tu sazbu jako takovou do budoucna s ohledem na pravidla EU nepřišel.
Zvýšení odvodů živnostníků (které sice patří do „penzijní reformy“, ale pořád jde o jedny peníze) bylo na stole dlouho. Je trochu paradox, že k němu sáhne vláda, která se tváří pravicově, ale budiž. Teď jde o to, jak to dopadne na ty nízkopříjmové. On totiž ne každý živnostník vydělává desítky a stovky tisíc měsíčně. Takže zvýšení odvodů řekněme o dva tisíce by ho mohlo dostat do hodně tíživé situace, mnohem horší, než v jaké je se stejným hrubým příjmem zaměstnanec.
U daně z nemovitosti ministr ani neoznámil rozsah zvýšení a novináři to tahají z tiskové zprávy, aby dál zkoumali, jak to bude podle místních koeficientů. Z vlády to prostě lezlo jak z pověstné chlupaté deky a strašně moc toho nevíme. Co všechno udělají ty škrty 22 daňových výjimek? Jak to bude s odvody těch živnostníků, kteří jedou na paušální daň a mají minimální příjmy? Jaké dotace se nakonec budou škrtat? A proč je víno tak zdravé, že na něj tu spotřební daň nezavedeme? A proč jen tak mimochodem vynechali ministři zrovna informaci o zdražení dálniční známky, která se dotkne kdekoho?
strašně moc toho nevíme
Ba ne, celkově ten balíček vypadá zatím spíš pozitivně. Protože nejde cestou razantního zvýšení daní v době inflace, ale škrtů. Vyvolává ale hodně otázek, na které zatím nikdo neodpověděl.
A jednu věc si nelze neodpustit. Vláda si mohla ušetřit věci, které spíš patří do oblasti gest. Ministr Stanjura, jinak skoupý na informace, hezky vysvětlil, proč budou pro podnikání uznatelné výdaje na nákup auta jen do dvou milionů korun. Že si dal takovou práci zrovna s tímto bodem? Kolikpak to státu vynese? Pár set tisíc?
Podobné je to s tzv. nefinančními benefity. Stát na zrušení jejich daňového režimu zřejmě nevydělá vůbec nic. Protože je zaměstnavatelé poskytují ze zisku. Podobných nápadů, kdy na tom někdo bude bit, ale stát nic nezíská, se asi najde víc. Až tu chlupatou deku rozcupujeme na konkrétní informace.
