Český státní dluh se v 1. čtvrtletí zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun
Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. ČTK o tom včera informovalo ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284.534 korun.
Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun.
Za růstem míry zadlužení je podle MF zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.
Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Komentář SH: Státní dluh samozřejmě narůstá, čím vyšší úroky se musí z těchto cenných papírů vyplácet. Protože stoupají tzv. náklady na obsluhu státního dluhu. Bývalý premiér Andrej Babiš se rád chlubil, že si stát půjčuje za nulový, někdy i záporný úrok. No jo, jenže to bylo i za cenu zkrácení závazků, tedy vydávání krátkodobých cenných papírů. Teď se to vše vrací, protože nové cenné papíry musí samozřejmě nést mnohem vyšší úroky než dřív.
