EU neplní plán výroby čipů

Ilustrační foto: Dan Williams z Pixabay

Plán Evropské unie na podporu vývoje a výroby polovodičů je z finančního hlediska nedostatečný. Představuje nicméně první krok k vytvoření výkonného polovodičového průmyslu v EU. Agentuře DPA to řekl mluvčí německého sdružení automobilového průmyslu VDA. Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se v úterý dohodli na podmínkách plánu. Do konce desetiletí chtějí vývoj a výrobu polovodičů podpořit investicemi za 43 miliardy eur (zhruba 1 bilion korun) a zdvojnásobit podíl EU na celosvětové produkci čipů na 20 procent.

„Výše podpory není dostatečná, vzhledem k mezinárodní konkurenci jsou zapotřebí mnohem vyšší částky,“ uvedl mluvčí VDA. „Jedna věc je už teď jistá. Poptávka automobilového průmyslu po polovodičích se do roku 2030 minimálně ztrojnásobí. Evropa proto musí ještě silněji a rázněji investovat do výroby čipů potřebných v automobilovém průmyslu.“

Plán EU, který ještě musí potvrdit Rada EU a plénum Evropského parlamentu, chce peníze na podporu polovodičového průmyslu získat z veřejných i soukromých zdrojů. Celkem 3,3 mld. EUR mají pocházet přímo z unijního rozpočtu v rámci iniciativy nazvané Čipy pro Evropu, která se zaměřuje hlavně na výzkum a vývoj nových technologií. Další peníze mají jít na podporu soukromých investic při výrobě čipů pro členské země. Unie chce v rámci dohodnutých pravidel také lépe monitorovat případný nedostatek polovodičů a efektivněji koordinovat reakci v krizových situacích.

Sdružení VDA koncem ledna varovalo, že celosvětová výroba automobilů by do roku 2026 mohla klesnout asi o 20 procent, což je zhruba o 18 milionů vozidel, pokud se nepodniknou potřebné kroky k řešení přetrvávajícího nedostatku čipů. Podle VDA se bude poptávka po čipech v příštích letech výrazně zvyšovat kvůli přechodu automobilek k elektromobilům a čím dál většímu využívání různých elektronických systémů ve vozech. Poroste tak mnohem výrazněji než v ostatních odvětvích.

Komentář SH:

Plánovat ekonomiku chce cvik. Jestliže Evropská komise naplánuje výrobu automobilového průmyslu, musí také naplánovat dostatek potřebných komponent. V případě EK se plánuje kombinovanou metodou nařízení (bezpečnostních asistenčních systémů, povinné výbavy vozů navigací GPS, systém start-stop, aj.) a zákazů (zákaz prodeje a výroby aut se spalovacími motory od roku 2035). To vyžaduje zmnohonásobení poptávky po čipech od autoprůmyslu. S tím ale EK už nepočítala. A to ještě není připravený plán, čím se elektromobily budou napájet, zda pro ně bude dostatek elektřiny.

Plánovaná ekonomika vždy vede k nedostatku, výpadkům dodávek, úzkými místům v dodavatelských řetězcích, problémech v zásobování a nakonec k nedostatku zboží na trhu. Vznikají pořadníky, čekací lhůty, úplatky. My to známe z vlastní socialistické praxe, ale Ursula z Leyenů a její suita tomu nikdy neuvěří. Ti lidé totiž nevěří ani tomu, že budují plánovanou ekonomiku. Třeba i tím, že nakonec budou muset zakládání továren na výrobu čipů dotovat z veřejných peněz – další fáze a další metoda národohospodářského plánování.

Problémy s nedostatkem součástek, zejména čipů, již delší dobu komplikují výrobu automobilů po celém světě. Studie poradenské společnosti Alix Partners z loňského listopadu předpověděla, že globální automobilový průmysl se bude s omezováním výroby v důsledku nedostatku čipů potýkat přinejmenším do roku 2024.

Nedostatek čipů panuje od jara 2020, kdy byly automobilky nuceny uzavřít továrny kvůli rychlému nárůstu počtu případů nemoci covid-19. Výrobci čipů se tak zaměřili na odvětví spotřební elektroniky, aby podpořili prudký růst prodeje počítačů a her. Když automobilky výrobu znovu obnovily, což bylo dříve, než se očekávalo, nevyráběli výrobci čipů tolik, aby byli schopni uspokojit poptávku.