Veřejný dluh se snížil, ale vláda se rozšoupla
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2022 schodkem ve výši 3,6 % HDP, což představuje meziroční pokles o 1,5 procentního bodu (p. b.). Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2022 úrovně 44,1 % HDP, při meziročním nárůstu o 2,1 proc. bodu. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve své notifikační zprávě o veřejném a státním dluhu, kterou členské země EU zasílají do Eurostatu.
„Hospodaření vládních institucí za rok 2022, které skončilo schodkem ve výši 247,5 mld. Kč, se oproti předchozímu roku vylepšilo o 63,1 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí rostla více než dosažený výsledek hospodaření a dosáhla úrovně 44,1 procenta HDP“, napsala do zprávy Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Největší podíl na tomto výsledku mělo i nadále především saldo hospodaření ústředních vládních institucí, které dosáhlo deficitu 298,0 mld. Kč, místní vládní instituce skončily v přebytku 52,8 mld. Kč a subsektor fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) v deficitu 2,2 miliardy korun.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2022 meziročně o 6,9 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 252,3 mld. Kč. Nejvíce rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z výroby a dovozu.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2022 o 5,4 %, resp. 189,2 miliardy korun. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, výdajů na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles byl zaznamenán u dotací.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2022 dosáhla úrovně 44,1 procenta HDP. Meziročně stoupla relativní zadluženost o 2,1 procentního bodu. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 4,2 p. b.), zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 6,3 procentního bodu.
Dluh na konci roku 2022 dosáhl 2997,1 mld. Kč, z čehož převážná část je tvořena emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 239,3 mld. Kč a nově došlo k výraznému nárůstu i u přijatých půjček (o 184,9 mld. Kč).
Za celý rok 2022 byl nárůst dluhu (430,4 mld. Kč) výrazně vyšší než výsledek hospodaření (- 247,5 mld. Kč) sektoru vládních institucí. Vládní instituce si vypůjčily o 182,9 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo na straně aktiv zejména nárůstem hodnoty poskytnutých půjček, vkladů a ostatních pohledávek.
„Na výsledek hospodaření vládních institucí v roce 2022 měly významný vliv dvě mimořádné okolnosti: prudký růst cen energií a válečný konflikt na Ukrajině,“ upozorňuje ČSÚ ve své zprávě. Jedná se zejména o dotace podnikům na rostoucí ceny elektřiny a plynu, o odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje a o zastropování cen energie pro domácnosti. Státní dluh také vzrostl o půjčky, které stát poskytl obchodníkům s elektřinou na krytí jistoty pro obchody na burze. Výdaje státu dále ovlivnily mj. podpory na příjem a ubytování uprchlíků z Ukrajiny.
Konsolidovaný hrubý dluh vládních institucí v poměru ke hrubému domácímu produktu v roce 2019 činil 30 %, v roce 2021 to byla 42 procenta (loni již citovaných 44,1 %). Saldo hospodaření vládních institucí bylo v roce 2019 kladné: 16,71 miliardy korun. V roce následujícím se propadlo do deficitu 329,22 mld. Kč, pak se schodek snižoval až k letošním 247,49 miliard korun.
