Analýza Raiffeisenbank: Vládní dluh lze do tří let stabilizovat
Ke stabilizaci veřejných financí a ustálení podílu veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) okolo 45 % v roce 2024 by pomohl soubor opatření na straně výdajů i příjmů státního rozpočtu. K těmto opatřením patří zvýšení daně z příjmu fyzických osob kombinované se snížením sazby sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem, zavedení globální minimální korporátní daně, rušení daňových výjimek, redukce dotací, lepšího čerpáním EU fondů nebo úspory v provozu státu. Opatření by měla zajistit snižování strukturálního deficitu o 1,7 procenta HDP ročně, tedy o zhruba 110 miliard korun bez zásadnějšího dopadu do výkonu ekonomiky. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank.
Výsledkem by měl být štíhlý, digitalizovaný stát
„Tento rozsah konsolidace je teoreticky uskutečnitelný, i když za ceny dopředu těžko předvídatelného, ale jistě ne nijak zásadního negativního dopadu do tempa ekonomického růstu. Konkrétní opatření na straně příjmů a výdajů spočívají v souboru úspor a vyšších příjmů namíchaných zhruba půl napůl,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Výsledkem by měl být štíhlý, digitalizovaný stát. Se stabilizovanými veřejnými financemi a dluhem který by se měl zastavit pod hranicí 50 procent HDP a za příznivých podmínek klesat zpět směrem ke 40 procentům HDP.“
Podle ministerstva financí by celkový veřejný dluh měl stoupnout letos na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 % a v roce 2024 by se měl podle úřadu přiblížit 55 % HDP, tedy k tzv. dluhové brzdě. V případě úspor, které ministerstvo plánuje, by to mělo být 52,8 procenta HDP. Konsolidaci veřejných financí, kterou ministerstvo chystá je, přitom i podle červnového vyjádření Národní rozpočtové rady nedostatečná a navíc si vyžádá i zvýšení zdanění.
Analýza Raiffeisenbank zároveň upozornila, že od letošního roku půjde na splátky dluhu více než 1 % roční výkonnosti ekonomiky a za tři roky roky 1,6 % HDP, a to navzdory solidnímu tempu růstu české ekonomiky. „Tři roky od vypuknutí pandemie COVID-19 se zadlužení státu zvýší o další bilión a překročí ještě před rokem pro mnohé z nás těžko představitelné tři bilióny korun, tedy 45 procent HDP. Nezabrání tomu ani solidní růst ekonomiky a vyšší inflace,“ uvedla Horská.
Ministerstvo financí počítá se snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, z letošních 6,5 procenta na 5,3 procenta v roce 2024. To podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové znamená zhruba 40 až 44 mld. Kč ročně. „Počítáme přitom s kombinací úsporných opatření na příjmové i výdajové straně. Konkrétně zmrazíme platy ústavních činitelů a rozpočet na platy úředníků. A budu důsledně trvat na snížení provozních výdajů rozpočtových kapitol příští rok o pět až deset procent. Určitě chceme také dál racionalizovat a digitalizovat státní agendy. Pilotním projektem je třeba paušální daň, úsporu 200 pracovních míst přinese zrušení daně z nabytí nemovitostí,“ sdělila nedávno ČTK ministryně. Plánuje také rušení daňových výjimek. Zároveň dodala, že konsolidovat veřejné finance rychlostí zhruba 100 miliard korun ročně je podle ní i vzhledem k objemu mandatorním výdajů státu „takřka neuskutečnitelný plán“.
Podle pravidel EU by dluh za standardních podmínek neměl přesáhnout 60 procent HDP. EU ale uplatňování pravidel Paktu stability a růstu Evropské unie kvůli pandemii dočasně pozastavila.
Komentář SH:
Ministerstvo financí ztrácí kontakt s realitou. Nedávno ohlásilo nejhlubší schodek v dějinách ČR za období leden-červenec: 279,4 miliardy korun. Byl to zářez o 74,4 mld. Kč (o 36,2 %) hlubší, než za stejné období loni, kdy byla ekonomika déle než tři měsíce zavřená, což ovšem letos nebyla. Ekonomka Markéta Šichtařová k tomu před několika dny poznamenala: „To je hodně varovné. Musíme to číst tak, že disproporce mezi hospodářským růstem a potřebou státních výdajů na jedné straně a skutečnými státními výdaji na druhé straně povede k rostoucí potřebě zvyšovat daně v příštím roce.“
