Rozpočet skončil v únoru v nejhlubším schodku od vzniku ČR
Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 mld. Kč, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 mld. Kč, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.
Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 % na 366,3 miliardy korun.
„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energie či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Ačkoliv rozpočet již pokrývá celou řadu mimořádných výdajů a zatím čeká na první mimořádné příjmy, je zřejmé, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních.“ Vláda loni odhadovala, že mimořádné příjmy by měly za celý rok dosáhnout 100 miliard korun.
„Takřka stodvacetimilardový schodek by v dřívějších dobách byl považovaný za hluboký, i pokud by šlo o celoroční číslo, v letošním roce přitom jde pouze o vysvědčení za první dva měsíce. Dodatečné ‚inflační‘ příjmy na první pohled nestačí na rychle rostoucí výdaje a vláda proto musí hledat způsoby jak, nůžky mezi výdaji a příjmy více uzavřít,“ zhodnotil analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
K meziročnímu růstu příjmů nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 109,16 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty se zvýšilo o 12,5 % na 56,81 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 23,16 mld. Kč, o 28 % více než před rokem. Na spotřební dani se vybralo 21,88 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 8,3 procenta. Inkaso se snížilo zejména po přechodu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům.
Rozpočtové výdaje rostly především v důsledku opatření na řešení energetické krize, výplaty sociálních dávek, zejména důchodů, a obsluhy státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 17,7 % na 144,3 mld. Kč, z toho 113,14 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, které se meziročně zvýšily o 19 procent. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 155,4 % na 30,93 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly více než trojnásobně na 16,4 miliardy korun, zejména kvůli lednové výplatě úroků protiinflačních dluhopisů.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec předpokládá, že se letos kabinetu nepodaří plánovaný rozpočet dodržet. „Letošní deficit státního rozpočtu patrně znovu překročí hranici 300 miliard korun. Rozpočet sice počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun, další mimořádná valorizace starobních důchodů však přinese i v případě schválení vládní úpravy dodatečné výdaje ve výši asi 15 miliard korun. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat utlumený růst tuzemské ekonomiky,“ uvedl Gec.
