Praha chystá velký energetický projekt. Co přinese a zda se vyplatí?
Projekt energetického centra v Ústřední čistírně odpadních vod v Praze-Bubenči (ČOV) vzbudila mezi našimi čtenáři pozornost. Zaslouženou. Svým rozsahem a dosahem v rámci České republiky jde o projekt dosud skutečně ojedinělý. Pod pojmem „pozornost“ jsou ovšem zahrnuty jak názory pozitivní, tak kritické, které redakce obdržela. Proto jsme ve spolupráci se zúčastněnými stranami zpracovali tématickou přílohu, kde je projekt podrobně popsán, včetně posudků energetických a ekologických, o nichž se vede diskuse nejčastěji.
Cílem projektu je využití odpadního tepla z odpadních vod, čímž má dojít k nahrazení dvou energetických zdrojů z plynem poháněných pražských tepláren. Jedna půjde ve svém výkonu prakticky na nulu, druhá na třetinu nynější skutečnosti. Snížení závislosti Prahy na nejistých dodávkách zemního plynu, jak co do množství, tak co do ceny, je cíl nadmíru žádoucí. Dalším cílem je snižování škodlivých emisí z těchto zdrojů. Jednak oxidu uhličitého, kterého je ale při spalování plynu v dané lokalitě maloučko, jednak oxidů dusíku, jichž je naopak poměrně hodně. I to se zadaří, ale s velkým „ale“. Druhý diskutabilní fakt je, že to celé bude drahé a bez podpory z veřejných zdrojů (z fondů EU) by se projekt sotva vyplatil.
Odborníci otevřeně upozorňují na vysokou spotřebu elektrické energie pro vysokovýkonná tepelná čerpadla, jež budou v energocentru vyrábět teplo a chlad. Vypočítávají tuto spotřebu jako přírůstek spotřeby, který bude nutné krýt přírůstkem výroby elektřiny v jakýchsi nejspíše tuzemských zdrojích, což přinese také přírůstek nežádoucích emisí. Celková bilance vychází záporně, emisí bude méně, ale absolutně vyčíslený úbytek emisí, upřímně, není nijak omračující. Hodnocení expertů se omezuje na konstatování, že „vyhovuje požadavkům na žádost o dotaci“. Nabízí se regulérní otázka, zda úspora emisí, tedy ekologický efekt, se vyplatí po ekonomické stránce, když i ekonomika projektu je, řekněme, „na hraně“.
Ekonomie je – velmi stručně řečeno – věda o porovnání nákladů a výnosů. O tom, jak získat co nevětší efekt s vynaložením co nejnižších nákladů. Zároveň nám říká, že ani náklady, ani výnosy nemusejí být finanční, dokonce ani hmotné. V případě projektu energocentra je nutné věnovat pozornost řadě dalších okolností. Nárůst spotřeby elektřiny, který je nutné kompenzovat zvýšením její výroby a tedy také zvýšením nežádoucích emisí, je bezesporu efektem negativním. Je tu ale ten pozitivní fakt, že se zlikvidují emise v hlavním městě, v lokalitě hustě obydlené a v lokalitě, kde kromě dvou citovaných zdrojů funguje ještě silná hustota zdrojů jiných, především mobilních – automobilů. Eliminace exhalací ze dvou stacionárních a velkých zdrojů znečištění tak dané lokalitě významně uleví. Vliv na ozdravění ovzduší, na zdraví obyvatel atd… tak bude velmi významný. Nárůst emisí vlivem zvýšení výroby elektřiny, který v celkovém souhrnu vypadá docela vysoký, se zato rozptýlí do několika zdrojů rozmístěných po celé republice, vzájemně od sebe značně vzdálených a do oblastí, kde jiných emisních zdrojů, např. z autodopravy, nejspíše nebude tolik, jako v ulicích velkoměsta. Emisí tedy přibude, pravda, nemálo, ale jejich koncentrace, jejich škodlivé účinky, nebudou tak velké. Celkové následky přírůstku znečištění, tj. celospolečenské (externí) náklady, klesnou významně. I tyto faktory je nutné zahrnout do ekonomických úvah o nákladech a výnosech.
V tomto smyslu také veřejná volba – podpořit projekt z veřejných peněz (fondů EU) – dostává ekonomický smysl: investice bude mít celospolečenský „výnos“.
Svět hospodářství zveřejňuje v odkazu podrobnosti o tomto projektu v přesvědčení, že je technicky, ekologicky i ekonomicky pozoruhodný a poučný. V odkazu čtenář najde téměř kompletní popis projektu, krácený a zestručněný jen velmi málo a v nepodstatných detailech, aby si mohl sám udělat obrázek, jak podobný projekt bude fungovat, co obnáší a čím pomůže, kde jsou jeho rizika i přednosti, ale také, jak se hodnotí ekonomická a ekologická hlediska. Takové malé nahlédnutí „do kuchyně“ certifikovaných expertů. Pohleďme na projekt jako na případovou studii ekonomické teorie nákladů a výnosů.
PRAHA ZAHAJUJE DEKARBONIZAČNÍ PROJEKT:
TEPLO Z ODPADNÍCH VOD – příloha Světa hospodářství
