Každý rozumí sportu, kultuře a měnové politice
Je neuvěřitelné, kolik „expertů“ se najednou sesypalo na centrální banku. Včetně prezidentské kandidátky, která by nejraději, aby jmenování příštího guvernéra prezidentem vyžadovalo kontrasignaci premiérem. Je to jak když 10 milionů fotbalových expertů ví, jak měla vypadat reprezentační sestava.
V médiích se vždycky říkalo, že každý rozumí kultuře a sportu. Zatímco nám ekonomům do toho naštěstí kecali jen, když se byznys dotkl politiky, po reprezentačním zápasu každý věděl, že dotyčný reportér asi místo na fotbal koukal bůhví kam.
Podobně dnes všichni vědí, že za vysokou inflaci může centrální banka. Že proti ní nic nedělá, že to dokonce říká i Mezinárodní měnový fond a že nás tím připravuje o hodnotu našich peněz. Přitom mnozí – hlavně opoziční politici – na jaře tutéž centrální banku napadaly za rychlé zvyšování sazeb. A pro MMF mají leckdy jen slova pohrdání jako pro akademiky s radami pro kočku. Ale když se hodí otočit…
Poté, co v létě prezident jmenoval novým guvernérem Aleše Michla, trhy zareagovaly poklesem koruny. Protože dlouho zastával názor, že inflace je primárně nákladová a zvyšování sazeb nedává smysl. Navíc jako bývalý poradce Andreje Babiše. Leckdo se tak bál, že boj s růstem cen skončí a bude zle.
Je pravda, že ČNB od té doby sazby drží na stejné úrovni. Je také pravda, že mnozí ekonomové to kritizují, včetně bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka. Ale je tu pár dalších věcí, které je docela dobré vidět.
Sazby už dávno nejsou na nule
Především sazby už nejsou na nule nebo černé nule. Klíčová dvoutýdenní reposazba je na 7 %. Kromě Michla a Oldřich Dědka, který zdražování peněz rovněž nepodporoval, je v radě dalších dalších pět členů. Nezdražování peněz je tedy rozhodnutím nikoliv jednoho člověka.
Na veřejnosti nejvíce vystupuje viceguvernérka Eva Zamrazilová. Přičemž právě její postoj je možná příznačný.
Na začátku vzlínání inflace totiž zvyšování sazeb plně podporovala. Ovšem s tím, že po dosažení určité hranice už další růst nebude mít zcela smysl. Nedávno v České televizi prohlásila: „Zvýšení úrokových sazeb o 75 nebo 100 bazických bodů proto, aby inflace za rok byla o 0,3 procentního bodu nižší, mi připadá naprosto neúměrné.“
ČNB má hledět na měnu ale i stabilitu finančho systému
Hned se na ní sesypala kritika, že nemá hodnotit dopad sazeb do ekonomického růstu (asi proto, že guvernér před časem řekl, že sazby už tlumí ekonomickou aktivitu) apod. Protože ČNB má ze zákona hledět na stabilitu měny. To jistě, ovšem to neznamená, že ji podřídit vše! Je rozdíl, pokud viceguvernérka hovoří o dopadu 0,3%, než kdyby hovořila dejme tomu o dvou procentech.
Kromě toho, ČNB má taky na starosti finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému. Zatím se například podíl nesplácených hypoték na jejich celkovém objemu nijak nezvýšil. Ale co kdyby sazby ještě stouply, přičemž samozřejmě bude přibývat lidí, kterým už skončila stará fixace?
Roste zájem o úvěry v cizí měně!
A je tu ještě jiné riziko. „Vidíme zájem o úvěry v cizí měně, což znamená, že podniky si berou na sebe kromě tržního rizika a úvěrového rizika i riziko měnové, což pochopitelně je riziko pro finanční stabilitu,“ prohlásila také viceguvernérka „u Moravce“.
Před léty si volnoměnové úvěry brali kvůli rozdílu v sazbách Maďaři. Nejen firmy, ale i občané. Jak to dopadlo? Po prudkém pádu forintu nebyli schopní splácet. Takže Orbánova administrativa nařídila bankám, že musí přijímat splátky ve forintech a v jakém kurzu. Čímž tyto úvěry prostě znehodnotila.
Další věcí je, že inflace slábne. Je to vidět na meziměsíčním vývoji. Samozřejmě je otázkou, co dál udělají ceny v rámci přetrvávající nejistoty na trhu energií i dodávek z Číny. Nicméně „co by kdyby“ je pořád jen úvaha.
Nastavování měnové politiky v dnešní situaci je jak chůze po hraně žiletky. Bylo by naprosto naivní a sebestředně hloupé chtít ČNB hájit z pozice publicisty, jehož odborná úroveň jest na hranici té laické. (To snad je na místě u ECB, protože tam je politická motivace nepřehlédnutelná). Možná má cena pěněz opravdu ještě růst.
Nastavování měnové politiky v dnešní situaci je jak chůze po hraně žiletky
Je jen fascinující, kolik lidí bez znalosti měnové politiky a bez jakéhokoliv analytického zázemí, má jasno. A jak se i taková věc, jako měnová politika promítá do prezidentské volební kampaně. Přesto, že jde o téma, které nemá velkou šanci oslovit masy. A že návrh, aby jmenování guvernéra kontrasignoval premiér, jde zcela proti tomu, proč se kdysi centrální banky od vlád oddělily. Je to jen další z nezodpovědných výstřelů, a nejen od prezidentské kandidátky. Měli bychom si je pamatovat.
