Inflace se drží nad 17 procenty, ale mírně zpomaluje
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 %, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Meziměsíční růst o 0,4 % je nejnižší v letošním roce. Především kvůli stagnaci cen u pohonných hmot.
Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zdražování potravin na rozdíl od PHM mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta. Rychleji zdražuje zboží (19,6 %) než služby (13,5 %).
Komentář SH: V dalších měsících bude rozhodující, jak vláda nakonec rozhodne, a co jí projde ohledně cen energií. Nejen proto, že ty mají ve spotřebitelském koši svoj váhu. Ale i proto, že ovlivňují ceny téměř všeho zboží a služeb. Nejen tím, že je zvyšují. Mnozí také zdražují už teď v očekávání růstu nákladů v budoucnu. Každopádně se ale zřejmě ještě dočkáme zdražení přinejmenším u veřejné dopravy. A je otázkou, co bude dál s cenami mírně nedostatkové nafty.
V oddíle doprava v srpnu meziročně zpomalilo tempo zdražování pohonných hmot a olejů, v srpnu ceny stouply zhruba o 28 procent, v červenci činil růst necelých 44 procent. Naopak u potravin zdražování dál zrychlilo. Například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.
V bydlení si lidé museli nejvíce připlatit za energie. Cena elektřiny stoupla zhruba o 35 procent, zemního plynu o 61 procent, tuhých paliv o 46 procent a tepla a teplé vody zhruba o pětinu. Ceny nájemného z bytu byly vyšší o pět procent. Náklady vlastnického bydlení vzrostly o 18 procent zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
Na vývoj meziměsíční inflace měly v srpnu největší vliv ceny pohonných hmot. „Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř deset procent byly jejich ceny nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
„I když jsou inflační údaje za srpen o dost nižší, než předpokládá inflační prognóza ČNB i než kolik činilo tržní očekávání a jejich meziroční přírůstek je také o něco málo nižší než v červenci, bylo by nemoudré se radovat, že se inflace vydala směrem dolů. Nadále zůstává dramaticky vysoká. Pohled na jednotlivé položky spotřebitelského koše, jak z pohledu jejich meziměsíčního, tak meziročního růstu, jasně ukazuje, že dopad inflace na domácnosti zůstává mimořádně tíživý,“ komentuje Pavel Štěpánek, hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB.
I přes snahu o celoevropské zastropování cen elektřiny budou vyšší náklady na elektřinu nebo zemní plyn tlačit tempo inflace nahoru. „Řadě domácností a firem budou postupně končit fixace a nové ceníky jsou na několikanásobku těch předchozích. Navíc vyšší náklady na elektřinu a zemní plyn budou prosakovat do dalších oblastí a viditelně se propíší do vyšších cen potravin. To budou hlavní akcelerátory inflace,“ předpovídá Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Na druhé straně vývoj cen pohonných hmot bude inflaci přibrzďovat. Ceny benzínu a nafty klesají díky zklidnění na trhu s ropou. Navíc stále víc se bude projevovat vliv vyšší srovnávací základny. Dalším tlumičem inflace bude vývoj ekonomického cyklu, se kterým přijde strach z ekonomického zpomalení a z hrozby pádu do recese. To se odrazí v opatrnějších nákupech domácností. Ve výsledku se nedá čekat, že celkové tempo inflace začne v nejbližších měsících rychle slábnout. Na druhé straně by neměl přijít ani zásadní růst. Průměrné tempo inflace letos podle našeho modelu skončí v rozmezí 15 až 17 procent.“
