Lidé plánují předčasný důchod, ale nemají na něj
Skoro polovina Čechů by ráda odešla do důchodu okolo šedesátých narozenin nebo i dříve, šestina lidí dokonce už v 55 letech. Pětina lidí ovšem na důchod nemá plány, ani ty finanční. A týká se to všech věkových kategorií do 54 let. Poukázal na to průzkum společnosti Instant Research pro investiční platformu Portu.
Skutečně, počet předčasných důchodců přibývá. Z celkového počtu více než 2,37 milionů vyplácených důchodů je celých 22 % předčasných důchodů. To znamená, že Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí měsíčně přes 523 tisíce předčasných důchodů, zhruba čtyřikrát více než před 15 lety. Buď byla ta devadesátá léta pro někoho příliš bujná, nebo čím dál více lidí už nevidí pro sebe profesionální perspektivu – tedy důvod dále pracovat.
Jak si tito důchodci žijí a jaké perspektivy mají ti, kteří by je chtěli následovat?
Filip Louženský, analytik investiční platformy Portu, propočetl jednotlivé scénáře a sny a million úspor stačit nebude. Počítal přitom s průměrným důchodem v roce 2021 (15 411 Kč) a průměrnou hrubou mzdou 37 839 Kč. To znamená, že kdyby někdo šel do důchodu právě teď, potřeboval by k dorovnání průměrné mzdy a udržení životní úrovně 22 428 Kč měsíčně. Průměrná doba dožití je v ČR 76 let u mužů a 82 u žen, ale medicína se neustále vyvíjí a dejme tomu, že po odchodu do důchodu nás čeká ještě 20 let. Budou tedy potřebovat 5 382 720 korun.
Jak je tomu ve skutečnosti? Na první pohled celkem dobře. Míra úspor domácností v 1. čtvrtletí roku 2022 je historicky třetí nejvyšší – nejvyšší byla v roce 2021 a druhá nejvyšší v roce 2020. Druhý pohled nám říká, že nějakých 300 mld. Kč úspor vznikla v covidovém období. Jde o peníze získané zřejmě ze státních podpor a podpůrných doplatků mezd, které příjemci nespotřebovali. Tyto úspory teď leží na účtech, neubývají, ale ani nepřibývají.
Rezervu na nečekané výdaje nebo pro případ zhoršení vlastní ekonomické situace má naspořenu 63 % českých domácností. Ještě před rokem mělo naspořeno 69 % domácností, na druhé straně více domácností vykazuje vyšší úspory než v minulosti. Nárůst lze pozorovat při úsporách do výše ročního příjmu domácností. V roce 2020 mělo úspory větší než roční příjem domácnosti 15 % a o rok později 17 % domácností. Vyplývá to z průzkumu, který nechala vypracovat společnost KRUK Česká a Slovenská republika.
Průzkum také ukazuje, že každá sedmá domácnost si s úsporami vystačí na déle než jeden rok, z toho více než 5 % dokonce na delší období než tři roky. Finanční rezervu pro případ ztráty pravidelného příjmu na 4 a více měsíců má 35 % Čechů. Čtvrtina by bez mzdy vydržela 2-3 měsíce a stejný počet nemá rezervy vůbec žádné. Zbylých 15 procent by výpadek přečkalo 1 měsíc. Počet lidí, kteří žijí bez finanční rezervy, v Česku stále stoupá, podle odborníků je to až pětina lidí.
Z čehož vyplývá, na třetí pohled, že 14 % domácností má úspory na rok a více, tzn. nejméně 455 tisíc korun. Zhruba polovina domácností by vydržela žít z úspor 4 až 12 měsíců. Čtvrtina asi tři měsíce a třetina sotva měsíc nebo nic.
To jsou ale čísla domácností, ne jednotlivců. U nich to vypadá ještě jinak. Z pohledu Českého statistického úřadu v roce 2015 činil průměrný měsíční příjem jednoho obyvatele 24 472 Kč, měsíční spotřeba 22 264 koruny. Zbývalo 2208 korun měsíčně. V roce 2021 průměrný měsíční příjem dosahoval 32 881 Kč, spotřeba 28 553 koruny, rozdíl činil 4328 korun měsíčně. Podíl osob, které se domohou alespoň průměrného měsíčního příjmu, je o něco menší než 40 % ze všech zaměstnaných. Tedy méně než podíl domácností, které mají naspořeno na 4 a více měsíců.
Dejme tomu, že se jim nic nestane, nepřijdou o zaměstnání, neupadnou do invalidity a podaří se jim odpracovat s průměrným příjmem alespoň oněch zákonných 35 let. Pokud by si celý zbývající příjem ukládali celých těch 35 let, docílili by úspory 1 817 760 korun, kdepak pět milionů.
Pročež se vám dostane, třeba z denního tisku, důrazné rady, abyste na stát nespoléhali a sami se na důchod zabezpečili. Což znamená vytvořit si rezervy ne na 12 a více měsíců, ale na 20 let. Co se s těmi úsporami stane, to už poradci tolik nezdůrazňují. Napoví kalkulačka od Seznamu.cz. V prosinci 1996 uložených 10 tis. Kč mělo v prosinci 2021, tedy po 25 letech, kupní sílu 4904 koruny, tedy o polovinu nižší. Míra inflace za toto období byla 2,9 procenta, kde ty loňské sněhy jsou. Nehledě k tomu, že poměr důchodu k průměrné mzdě setrvale klesá a bude klesat, takže míra úspor by se měla zvyšovat.
Protože se vlády nemají k žádné podstatné důchodové reformě, nabídne také Svět hospodářství odborné rady. Ta necelá polovina domácností, které dokáží spořit, nechť své přebytky neukládá, ale ať riskuje a investuje do aktiv s kladným reálným úrokem (zhodnocením). Riziko investičních ztrát je nutné poměřovat s jistotou inflačního znehodnocení na bankovních účtech.
Ti ostatní, pokud si chtějí udržet i ve stáří slušnou životní úroveň, ať pracují až do smrti.
