Podmínky v průmyslu se zhoršily nejvíce od června 2020
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46,8 bodu z červnových 49 bodů. Šlo o největší pokles od června 2020. Informovala tom společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů ve stobodovém indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
Snížení poháněly rychlejší poklesy ve výrobě a nových zakázkách způsobené sníženou poptávkou v důsledku prudkého růstu cen a omezení koupěschopnosti. Poptávka klesla v tuzemsku i v zahraničí a nové exportní zakázky klesly výrazně. Zároveň zeslábla očekávání růstu výroby v průběhu nadcházejícího roku. Inflační tlaky zůstávají historicky vysoké, ale slábnou.
„Na začátku třetího čtvrtletí panovala mezi českými zpracovatelskými firmami skleslá nálada. Slabá poptávka a nižší koupěschopnost zákazníků vzhledem k vysoké inflaci zatížily finance a objevily se i zprávy o odkladech zakázek,“ řekla vedoucí ekonomka S&P Global Sian Jones.
Inflaci v červenci podle firem dál poháněl růst cen pohonných hmot, energií a materiálů a ceny vstupů i výstupů zůstaly vysoké. Je ale podle ní možné, že tlaky na ceny již vyvrcholily, protože tempo růstu nákladů zvolnilo čtvrtý měsíc v řadě. Slabá poptávka a válka na Ukrajině utlumily očekávání výroby v příštím roce a důvěra se držela těsně nad neutrálním prahem. Firmy následně zvýšily snahy omezit výdaje a redukovaly počty zaměstnanců nejrychleji od srpna 2020.
Pokles výroby byl nejhlubší za více než dva roky, exportní zakázky výrazně klesají
V červenci nastal prudký pokles výroby, nejhlubší za více než dva roky. Zároveň prudce klesly nové zakázky, a to nejrychleji od května 2020. Nové exportní zakázky zároveň klesly pátý měsíc v řadě a výrazným tempem. Náklady se pro české zpracovatelské firmy zvýšily nejpomalejším tempem od ledna 2021.
„Nová předstihová data z průmyslu za červenec pokračují v ne příliš optimistickém trendu a naznačují pokračující poklesl aktivity tuzemského průmyslu,“ řekl ČTK ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Hlavní problém průmyslu již podle něj nejsou výpadky v dodavatelských řetězcích, které brzdily pocovidové oživování, ale pokles poptávky následkem vysokých nákladů, které nutí firmy šetřit.
Letošní růst tuzemské průmyslové výroby bude nevýrazný, upozornil Jan Vejmělek z Komerční banky. „Po loňském vzestupu o 8,0 procenta pro letošek předpokládáme růst pouze o 1,3 procenta. Za ním však bude stát zejména úspěšný start do nového roku,“ řekl. Zbytek letošního roku i ten příští jednoduchý nebude, česká ekonomika v letošním druhém pololetí projde mírnou recesí. „Pro rok 2023 předpokládáme růst průmyslové produkce o 1,6 procenta,“ řekl Vejmělek.
Výrobní PMI pro Českou republiku zpracovává společnost S&P Global na základě odpovědí od panelu nákupních manažerů ze zhruba 300 výrobních firem. Panel je rozvrstven podle sektoru a počtu zaměstnanců na základě příspěvku českému hrubému domácímu produktu (HDP). Sběr dat započal v červnu 2001.
Index nákupních manažerů EU nevěští nic pěkného
Index nákupních manažerů PMI v Evropské unii, jenž byl zveřejněn včera, rovněž signalizuje vážné potíže. „Evropu čeká těžký podzim a ještě složitější zima. Je totiž jasné, že kola průmyslu se stále víc zadrhávají,“ varuje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.
Index v červenci klesl na 49,8 z červnových 52,1 bodu. To je nepříznivá zpráva pro českou ekonomiku, pro níž jsou země Evropské unie nejdůležitějším obchodním partnerem.
Firmy si v průzkumu stěžují na zvýšenou nejistotu kvůli válce na Ukrajině. Navíc tu jsou obavy o energetickou bezpečnost a pokračují potíže v dodavatelském řetězci, který se po lockdownech stále úplně nezotavil. Cenové tlaky sice zůstávají výrazné, ale oproti předchozím měsícům už zvolňují. Důvodem je, podobně jako v ČR, pokles poptávky.
„Člověk na první pohled pozná, že průmysl nezažívá nejlepší období. Stačí se podívat do skladů, kde se hromadí neprodané zboží. Nás straší především to, že index nových zakázek v eurozóně poklesl ze 45,2 na 42,6 bodu, což znamená nejníž od května roku 2020. To hatí naděje na rychlé zlepšení. Kdybychom nepočítali pandemické období, tak nové zakázky padají nejrychleji od dluhové krize v eurozóně v roce 2012. To přináší obavy z návratu dluhových trablů,“ napsala M.Šichtařová. „Nedá se čekat, že jih eurozóny může snadno z problémů vytáhnout jádro eurozóny. Výroba totiž klesá ve všech sledovaných zemích eurozóny (s výjimkou Nizozemska). Výživný pokles pak vidíme v Německu, ve Francii a v Itálii, tedy ve všech třech největších ekonomikách eurozóny.“
Němci se bojí utrácet
Ekonomickou nejistotu lze cítit i ze statistiky německého maloobchodu. Tržby německých maloobchodníků za červen meziročně klesly o 8,8 %, což představuje vůbec nejhorší hodnotu od začátku sledování této statistiky, tedy od roku 1994. Proti květnu se snížily o 1,6 procenta. Výdaje německých spotřebitelů klesly ve všech sortimentech. Za potraviny utratili o 1,6 % méně, útraty za nepotravinářské zboží se snížily o 3,3 % a za oděvy a obuv dokonce o 5,4 procenta.
„Dnešní číslo je sice horší, než jaké čekaly trhy, přesto se obecně nejedná o velké překvapení. Němci se poměrně přirozeně obávají dalšího zhoršení své ekonomické situace především v souvislosti se zimními měsíci. Otázka dodávek plynu, a tedy obava o to, jak bude vypadat letošní zima, je na místě,“ komentuje Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin. „Dá se čekat, že se situace v dalších měsících lepšit nebude. I když německá nezaměstnanost vzrostla jen kosmeticky na 5,4 procenta, další ekonomické ukazatele skomírají. Týká se to především těch měkkých jako je index Ifo podnikatelského klimatu, který se za červenec propadl na 88,6 bodu, a co se týče indexu hodnotící očekávání podnikatelů, ten šel dolů na 80,3 bodu, a je tak nejníže od dubna 2020. Sečteno podtrženo, déle trvající nebo hlubší propad v apetitu Němců utrácet se brzy začne projevovat i do české ekonomiky a po poklesu zakázek z Německa je pravděpodobné, že se to dotkne i domácností v podobě propouštění.“
