Věda nemá budoucnost

Existují priority vlády, které se dopředu nehlásí, jen se přednostně uskutečňují a ze státního rozpočtu uhradí. Mezi takové patří vítězství v nejbližších parlamentních volbách, které zadluží stát nevídaným rozpočtovým schodkem. Nebo přijetí evropského Zeleného údělu, což způsobí další zadlužení státu a zvýšení životních nákladů jeho občanů, aniž by to s nimi někdo předem prodiskutoval.

Pak jsou jiné priority, které se hlásí dopředu jako volební program a vládní program, jež se ale v tichosti odsunou na úroveň priorit ne až tak prioritních. Například vzdělávání, věda a výzkum.

Vláda navrhla státní rozpočet na rok 2022 s deficitem 390 miliard korun. Ministerstvo financí se na svých  webových stránkách prsí tím, že je to rozpočet „konsolidační“, neb schodek by příští rok byl o 100 miliard nižší než letošní. Také zdůvodňuje proč: ekonomika má růst o 3,7 %, rozpočtové příjmy se mají zvýšit o 100 mld. Kč a stát má 10 mld. Kč ušetřit. Ministryně financí Alena Schillerová už ale na ministerském webu nezdůvodňuje, proč má být příští rok schodek o 23 mld. Kč hlubší, než deficit v covidovém roce 2020.

Úspory zcela zanedbatelné se zdůrazňují v komentáři k návrhu, ovšem podle tabulek se mají odehrát na nevhodných účtech: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (- 2,4 mil. Kč), Ústav pro studium totalitních režimů (- 1,3 mil. Kč), který se mj. zabývá důležitou publikační činností a digitalizací archiválií. Ale to jsou jen „drobné“, uvádím je zde jako ilustraci myšlení a postupů vlády.

Zajímavější jsou položky „politických a vládních priorit“. Podpora vědy a výzkumu: v roce 2022 se rozpočet na Akademii věd sníží o 362,7 mil. Kč, což bude o 5,3 % méně proti letošku. O 5 procent se sníží podpora vysokým školám a o 10 % méně obdrží ministerstvo kultury. To vše bez započtení inflace, která nebude o mnoho nižší než 3 procenta ročně.

Fotka je od Tibora Janoszi Mozese z Pixabay.

Co se tím chce říci? Že vzdělání, věda, výzkum a kultura, oblasti, které zvyšují civilizační úroveň národa, bohatství společnosti, bohatství státu a dlouhodobě i jeho hospodářský výkon, nejsou prioritou této vlády.

Prioritou rozpočtu na rok 2022 podle ministryně Schillerové je čerpání dotací a pokračování v zaostávání vzdělání a výkonnosti pracovní síly. („Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi.“)

Jako příklad státního šetření A. Schillerová uvádí snížení počtu zaměstnanců ministerstva financí o 118 úředníků. Naproti tomu ale vzroste počet policistů, vojáků, pedagogů a rozpočet pro úřad vlády o 128,3 mil. Kč, tedy o 12,3 procenta. Kam se ale například poděla úspora 60 mld. Kč, které letos MF použije na podporu podnikům a zaměstnancům postiženým covidem, což v roce příštím už nemá být?

Další vládní priority v rozpočtu zcela chybějí, např. zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce, nebo zvýšení přídavků na děti. Podle České televize celkem bratru za 20 miliard korun.

Česká republika dosud patřila k relativně velmi málo zadluženým státům. Navržený schodek rozpočtu pro rok 2022 by měl odpovídat zhruba 6 % hospodářského výkonu země (HDP). Celkové zadlužení by pak dosáhlo 60 % HDP, což by ČR zařadilo mezi země středně hluboko zadlužené. V evropském ani světovém srovnání to ještě není žádná tragédie. Ale důvody a způsoby, kterým se zadlužení uskutečňuje, a metoda, jakou se zdůvodňuje, jsou a) vysoce riskantní, b) politicky hanebné.