OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023
Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí přinejmenším do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Společnost má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. Novinářům to řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.
O rozhodnutí prodloužení těžby do roku 2025 chce OKD podle Sikory rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku. V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 mil. t černého uhlí, z toho asi 880 000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.
Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby. Analýza ukázala, že prodloužení těžby je možné, podle Stanjury analýzu ověřily dva oponentní posudky. Podle Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí.
Moravskoslezský hejtman Vondrák je rád, že na Karvinsku bude těžba pokračovat. „Myslím, že to je jediné možné řešení. Budeme čelit problémům s dodávkami tepla domácnostem napojeným na centrální rozvod tepla. Ty jsou nyní závislé na teplárnách spalujících uhlí,“ řekl. Dodal, že takových domácností je v kraji 300.000. Sám o prodloužení termínu mluvil opakovaně. „Myslím, že je reálný rok 2025. S ohledem na to, co se děje a jaké jsou ceny energií, bude rozumné využít ještě zbytky nevytěženého uhlí. Nevíme jaké budou ceny za plyn a zda vůbec bude.“
„Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku,“ vysvětlil Stanjura.
Podle Sikory nepřichází v úvahu obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA, OKD počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM. „Jsme finančně soběstační. Disponibilní prostředky OKD umožňují další přípravy, těžbu i případné útlumové práce z našich vlastních finančních zdrojů. Prodloužení těžby v roce 2023 navíc nevyžaduje žádná zvláštní povolení. O případném pokračování těžby v docel ČSM až do roku 2025 chceme rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku,“ řekl Sikora.
Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory ČEZ, největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZ patří. Uhlí odebírá také Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty Ostrava.
Výrobní ředitel společnosti Veolia Energie Pavel Luňáček prohlásil, že firma prodloužení těžby v OKD vítá. „Je to náš dlouholetý důležitý obchodní partner. Přestože plánujeme postupně odejít od využívání uhlí na našich zdrojích, stále je na některých našich lokalitách stěžejním palivem a ještě nějaký rok bude. Proto podporujeme také prodloužení těžby pro delší období,“ řekl Luňáček.
Důl ČSM je na území obce Stonava. Její starosta, senátor Ondřej Feber (ANO) uvedl, že vždy byl proti ukvapeným závěrům vlády ukončit těžbu na Karvinsku: „Chci věřit, že OKD rozhodne správně a těžbu prodlouží nejen do roku 2023, ale i do roku 2025, a že mu v tom nebude shůry bráněno. Teď už se nejedná jen o pracovní místa, ale o strategickou surovinu pro průmysl, pro teplárny a pro domkaře, kteří nyní nemají jistotu, čím a za kolik budou v dalších letech topit. V době válek a hluboké krize jsou energetika a zajištění strategických surovin na prvním místě.“
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden řekl, že vládou schválená novela energetického zákona umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní ponechat krátkodobě v provozu uhelné elektrárny, které by se jinak kvůli emisím musely odstavovat. Stát tak chce zajistit dodávky tepla i v případě, že dojdou zásoby plynu.
Za jeden z nejlepších kroků současné vlády označil prodloužení těžby v OKD analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. „V tuto dobu je v celé Evropě nedostatek energetického i koksovatelného uhlí, i velký producent uhlí a jeho spotřebitel Polsko ho dováží nejen z Ruska, se kterým chce skončit do roku 2024, ale i ze zemí mimo EU. Avizovaných 1,3 milionu tun ročně sice Evropu vůbec nezachrání, ale přispěje k deputinizaci Evropy, byť za cenu dočasné karbonizace,“ řekl Dohnal.
Těžba uhlí se podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka obnovuje, protože Evropa řeší energetickou krizi a možnost úplného odstavení dodávek plynu a dalších komodit z Ruska. „Ekologie musí jít teď trochu stranou, protože skutečně hrozí, že v zimě nebude čím topit. Postupné obnovování provozu uhelných elektráren sledujeme v celé Evropě. Obnovení těžby a spalování uhlí by ale mělo být jenom dočasné řešení, než se dobuduje potřebná infrastruktura pro dodávky energetických surovin z jiných oblastí,“ podotkl Tomčiak.
