Manažeři důvěřují umělé inteligenci více než sobě
Generativní umělá inteligence stále více ovlivňuje strategické rozhodování vrcholového managementu. Své původní rozhodnutí, pokud by získalo doporučení od AI, by změnila 44 % členů nejvyššího vedení firem. Dalších 38 % respondentů by umělé inteligenci důvěřovalo natolik, že by ji nechali za sebe rozhodovat. Zjistila to německá softwarová společnost SAP při svém průzkumu.
Výsledky průzkumu dále ukazují, že tři čtvrtiny vrcholových manažerů věří doporučením umělé inteligence spíše než doporučením kolegů nebo přátel. Celkem 55 % dotázaných uvedlo, že pracuje ve firmách, kde AI již pravidelně nahrazuje nebo obchází tradiční způsoby rozhodování. Tato praxe je obzvlášť rozšířená ve firmách s ročním obratem přesahujícím 5 miliard dolarů.
Generativní AI využívá denně téměř polovina manažerů, přičemž každý sedmý s ní pracuje několikrát denně. „Umělá inteligence mění způsob rozhodování vrcholových manažerů, kteří stále častěji oceňují schopnost AI rychle analyzovat rozsáhlá data a odhalovat souvislosti, které by člověku mohly uniknout,“ říká Martin Janáček, generální ředitel brněnského vývojového centra SAP Labs.
Podle průzkumu má AI největší důvěru manažerů při analýze dat a doporučení vhodných postupů, což potvrdilo 52 procent dotázaných. Téměř polovina respondentů se rovněž spoléhá na schopnost AI včas rozpoznat možná rizika a navrhnout alternativní postupy.
Podle studie Českého statistického úřadu (ČSÚ) podíl firem s 10 a více zaměstnanci, které se připojují k internetu rychlostí vyšší než 100 Mbit/s, se v Česku od roku 2020 zvýšil z 35 % na 46 % v roce 2024. Přesto jsme v tomto ukazateli stále pod průměrem EU27, kde je takto připojeno 65 % firem.
Využívání strojů, programů a systémů umělé inteligence podniky s více než 10 zaměstnanci v Česku v roce 2024 oproti roku 2023 vzrostlo z 6 % na 11 %, přesto se s touto hodnotou nacházíme pod průměrem zemí EU27, který za rok 2024 činil 13 %. Umělou inteligenci ze zemí EU využívaly nejčastěji podniky v Dánsku (28 %) a dále čtvrtina podniků v Belgii a ve Švédsku, nejméně naopak podniky v Rumunsku (3 %). S umělou inteligencí pracují dlouhodobě častěji velké podniky. V Česku i v unijním průměru v roce 2024 tak činilo 41 % velkých podniků, ale například ve Finsku to bylo 70 % velkých podniků. Nejčastěji jsou podniky využívány technologie AI umožňující pokročilou práci s texty, generování textu nebo řeči a strojové učení.
Používání umělé inteligence (AI) je nejvíce rozšířené v odvětví činnosti v oblasti IT, v roce 2024 pracovala s AI již polovina podniků z tohoto odvětví. Ve zpracovatelském průmyslu používalo alespoň jednu technologii AI v průměru 10 % podniků, nejčastěji působících ve výrobě automobilů nebo jiných dopravních prostředků a ve výrobě počítačů. V každém z těchto odvětvích to bylo 18 % podniků, píše ČSÚ ve své analýze.
Manažeři v průzkumu SAP vyzdvihli i osobní benefity. Celkem 39 % z nich uvedlo, že jim umělá inteligence pomáhá lépe skloubit pracovní a osobní život. Lepší duševní pohodu díky AI zaznamenalo 38 % a pokles stresu pak uvedl téměř každý třetí dotázaný.
Pro 85 % manažerů je zásadním přínosem AI úspora času. Více než dvě třetiny zároveň věří, že by jejich firmy mohly těžit z intenzivnější využívání AI na úrovni nejvyššího vedení.
Průzkum pro společnost SAP provedla agentura Wakefield Research mezi 300 vrcholovými manažery amerických firem s ročním obratem minimálně 1 miliardy dolarů. Sběr dat probíhal formou online dotazníku rozeslaného e-mailem v období od 9. do 20. prosince 2024.
ČSÚ svou analýzu postavil na výkazech společností s 10 a více zaměstnanci, vyplněnými v období leden až srpen 2024. Ze šetření byly vyňaty zemědělské podniky, firmy z těžebního průmyslu, finanční a bankovní společnosti a organizace zabývající se vzděláváním, zdravotní a kulturní činností.
