ECB snížila úrokové sazby na euro
Rada ředitelů ECB snížila na svém čtvrtečním zasedání depozitní sazbu o čtvrt proc. bodu na 3,25 procenta. Tento krok, tedy třetí snížení úrokových sazeb v tomto roce, byl obecně ekonomy očekáván.
Sníženy byly všechny tři základní sazby. Kromě depozitní stejným krokem klesla úroková sazba pro hlavní refinanční operace na 3,40 % a úroková sazba mezní zápůjční facility na 3,65 procenta.
„Rozhodnutí rady vychází z jejího aktualizovaného hodnocení výhledu inflace, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky. Nové informace o inflaci ukazují, že dezinflační proces je na dobré cestě. Výhled inflace je také ovlivněn nedávnými překvapeními poklesu v ukazatelích ekonomické aktivity. Podmínky financování zůstávají omezující,“ zdůvodnila své rozhodnutí ECB v prohlášení.
Rada konstatovala, že míra inflace v EU je nyní pod 2% cílem, ale není vyloučeno, že ještě poroste a až během příštího roku klesne k cíli. „Domácí inflace zůstává vysoká, protože mzdy stále rostou zvýšeným tempem. Zároveň se očekává, že tlaky na mzdové náklady budou nadále postupně slábnout, přičemž zisky budou částečně tlumit jejich dopad na inflaci,“ píše ECB.
Jak bude měnová politika pokračovat banka nesdělila. Ujistila jen, že bude udržovat úrokové sazby dostatečně restriktivní tak dlouho, jak to bude nutné k dosažení inflačního cíle. Rada ředitelů bude i nadále při určování vhodné úrovně a doby trvání restriktivní měnové politiky uplatňovat přístup podle aktuálních ekonomických údajů na jednotlivých zasedáních. „Její rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet zejména z jejího hodnocení inflačního výhledu ve světle nových ekonomických a finančních údajů, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky. Rada guvernérů se předem nezavázala k určité trajektorii sazeb,“ sdělila ECB.
„Ceny v září meziročně vzrostly o 1,7 %, což je oproti předchozímu měsíci, kdy šly ceny nahoru o 2,2 %, silné dupnutí na brzdu. Dnešní číslo navíc předčilo očekávání trhů. Zdražování v Evropské měnové unii tempem 1,7 procenta je nejlepší inflační výsledek od dubna 2021,“ všímá si Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
„Chápu, že centrální bankéři musí vzhledem ke svým mandátům přihlížet hlavně k tempu inflace. Mě ale zajímají širší makroekonomické souvislosti. A ty po nižších sazbách přímo volají. Naposledy nás o tom přesvědčil slabší výsledek zářijových indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně. Ty ukázaly zhoršení nálady nejen ve službách, ale dále také v průmyslu. Přání Evropské centrální banky týkající se oživení ekonomiky ve třetím čtvrtletí tedy zůstalo nenaplněno,“ komentoval rozhodnutí ECB Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance.
