Živelný rozvoj dotovaných solárních elektráren zdraží elektřinu všem ostatním
Čeští vládní politici se rozhodli, že občanům nebudou říkat pravdu, když tvrdí, že cena elektřiny zásadně neporoste. V důsledku naprosto živelného rozvoje dotovaných solárních zdrojů (FVE) budou muset soukromí distributoři a ČEPS investovat do posílení sítí a její správy 400 miliard korun. Konstatovala to státní firma ČEPS ve své březnové analýze o zdrojové přiměřenosti české soustavy MAF CZ 2022 dostupné na webu ČEPS.
Na letošní konferenci EGÚ v Brně oznámil ČEZ Distribuce, že současné miliardové investice navýší o dalších 115 miliard korun, ČEPS tento týden zveřejnil, že v tomto desetiletí každý rok zvýší síťové investice na 8,5 miliardy korun. Další distributoři musí následovat. Jinak by síť pod náporem živelně vznikajících solárů zkolabovala.
Majitelé FVE nepochybně ušetří, i když na prodeji přetoků elektřiny z nadbytečně velkých solárních zdrojů do sítě (kvůli nadprodukci ve stejném čase a prostoru v letních měsících v ČR) nevydělají. Nicméně, prudce rostoucí náklady na regulované složky ceny elektřiny, zejména na distribuci, garanci příkonu a systémové služby, zaplatí všichni spotřebitelé. Samozřejmě nadproporcionálně chudší domácnosti. Nově také tuzemské podniky, které měly do letoška výjimku z plateb na podporu obnovitelných zdrojů kvůli zachování konkurenceschopnosti. Jen je otázkou, nakolik politici jako ministr průmyslu Jozef Síkela „dovolí“ nezávislému Energetickému regulačnímu úřadu, aby tyto změny promítl plně a na tvrdo do nových tarifů.
Přehled vývoje instalací FVE ukazuje, že fakticky bez ohledu na návratnost se zřejmě asi 5 % bohatších Čechů (kvůli drahému kofinancování) rozhodlo si FVE pořídit, někdy i s finančně zcela nenávratným systémem baterií. Je to prostě „in“ a jsou na to desítky miliard korun dotací, tak proč FVE nemít. Co to udělá se stabilitou českého elektronergetického systému, to soukromníky nezajímá, snad jen tehdy, když je kvůli malé kapacitě sítě distributor nepřipojí. Horší je, že to nezajímá ani odpovědné politiky podvolené zelené agitce Evropské komise.
Politici naopak pomohli s vedením EU vytvořit jakési finanční perpetuum mobile, kdy si všichni v ceně energie platí zvláštní daně formou příplatků na emisní povolenky, z jejichž výnosů podílejících se z podstatné části na ceně drahé elektřiny i plynu si bohatá část české populace platí snížení svých energetických nákladů. Cenu energie to ale naopak zvýší, i když se v letních měsících významné emise ušetří. Ovšem stabilní emisní zdroje z uhlí či jinde z plynu musí zůstat v záloze pro zimní měsíce, protože marná sláva, ani kdysi Moskva, ani dnes Brusel slunci, větru a dalším přírodním podmínkám neporučí, když soláry v našich podmínkách v optimální poloze fungují jen 1000 z celkem 8760 hodin v roce. A zprovoznění nových velkých jaderných bloků, jež mají šanci uhelné zdroje efektivně a bezemisně nahradit, se snad dočkáme, ale až ve 40. letech.
na jednoho občana připadne pomoc 120 korun měsíčně
Evropská komise nedávno oznámila, že na podporu sociálně slabších občanů a složek společnosti v členských zemích EU, které by mohly v důsledku zelené tranzice významně utrpět, zřídila zvláštní sociální fond. Má hodnotu 65 miliard eur (zhruba 1602 mld. Kč), bude se financovat z výnosů emisních povolenek a jednotlivé členské státy k němu ze svých výnosů emisních povolenek mají přidat dalších 15 miliard eur. Má pokrýt období let 2026 až 2032. Když si ovšem tyto prostředky rozpočítáme zhruba na polovinu z 450 milionů občanů EU, kteří jsou nebo budou postiženi neúnosnými náklady na dekarbonizační politiku EU (proporcionálně nepochybně více v nových členských zemích ve střední a východní Evropě než na bohatším západě EU), tak na jednoho občana připadne v přepočtu pomoc 120 korun měsíčně. To snad ani nevyžaduje žádný další komentář.
Fond zřejmě podpoří navíc také jiné projekty, jako je plán federální vlády a všech vlád spolkových zemí Německa celkem za 25,5 miliardy eur národních ročních dotací (asi 623 mld. Kč) každému německému občanu umožnit vystavení síťové jízdenky na veškerou veřejnou dopravu za 49 eur (asi 1200 Kč) ročně. Současně ovšem byl zveřejněn průzkum, podle jehož výsledku jen jeden z pěti německých majitelů osobního auta je ochoten částečně omezit provoz svého motorového prostředku ve prospěchu veřejné hromadné dopravy.
Zelené světlé zítřky z hlav věrozvěstů nové ideologie záchrany, tentokrát ne snad přímo lidstva, ale spíše naší planety, se očividně míjejí s potřebami, možnostmi i tužbami obyčejných lidí.
