Zhruba polovina Němců by podle průzkumu zakázala AfD
Poté, co německý Federální úřad pro ochranu ústavy označil AfD za pravicově extrémistickou stranu, připustilo 48 % respondentů, že by ji zakázali. Průzkum provedl institut INSA pro Bild am Sonntag.
Jak upozorňuje sesterský Die Welt (patří pod stejné vydavatelství Axel Springer), 37 % je proti a 15 % neví. Zároveň 61 % souhlasí s tím, že AfD je extrémistická.
Tak vyhrocená situace na politické scéně už v Evropě nebyla hodně dlouho. Skoro polovina lidí by zakázala stranu, která obsadila ve volbách před pouhými dvěma měsíci druhé místo s téměř 21 %. A nyní se v posledním průzkumu s 24 % preferencí vyrovnala vítězi voleb CDU/CSU.
Polovina lidí by zakázala stranu, která obsadila ve volbách druhé místo
Co na tom, zákony platí pro každého. Je ale zřejmé, že velká část společnosti podporuje trend, který se úřadům nelíbí. A který – dalo by se říct – je protizákonný. Jenže s tím se musí opatrně. Zákony ve finále vykládá soud. Sice předtím i všichni, kteří je nějak aplikují, ale v případě sporu rozhoduje jen soudní systém. Přičemž i ten rozhoduje subjektivně.
Popření suverenity Německa
Každopádně zdůvodnění, které se objevilo na veřejnosti díky Die Welt, může u leckoho vyvolávat rozpaky. Spolupředseda strany Tino Chrupalla prý popřel suverenitu Německa, když hovořil o útoku na Nord Stream: „Naši infrastrukturu ničí takzvaní přátelé a my, naše federální vláda, tam stojíme a krčíme rameny. To ukazuje, že tato země nemůže být suverénní.“ Zní to hloupě, ale takových řečí třeba u nás slýcháme habaděj.
Zmiňuje se i výrok dalšího představitele: „Každý z vás má se mnou společného víc než s jakýmkoli Syřanem nebo Afgháncem a to nemusím vysvětlovat; je to prostě zákon přírody.“ Je zajímavé, jak by to „víc“ kvantifikoval a zda se takto hlásí třeba i k těm nejtěžším zločincům. Ale pořád jsou to trochu hloupá, hodně rozeštvávající slova na úrovni páté cenové. V evropské politice stále častější jev, který ještě nesignalizuje činy.
A další výrok by si leckdo rovnou podepsal. „Nemůže být pravda, že v západním Německu už máme ve školách většinu muslimských dětí, které obtěžují německé děti (…) – mladé dívky, které nenosí šátky. Tato společnost, tato liberální společnost, nemůže tolerovat tyto represivní kultury a my nemůžeme tolerovat kmenové kultury,“ měla prohlásit spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. (Citace uvedly s odvoláním na zprávu úřadu Die Welt a Bild).
Německo si zadělalo svojí imigrační politikou na velké problémy. Část z nich už vidí dnes. Nejde jen o násilné činy, ale i zátěž státního rozpočtu. AfD na to upozorňuje dlouhodobě. Dnes jsou mnohé postoje označované včera za extrémistické součástí hlavního proudu. Rozdíl je v rétorice. Představitelé lidově přitroublé propagace (která má samozřejmě své posluchače) používají nesmyslná přirovnání a jdou ve formulacích na hranu. Například tvrzením, že multikulturalismus znamená hromadné znásilnění.
Mnohé včerejší extrémistické postoje jsou dnes součástí mainstreamu
Je to ale protizákonné? To ať si vyřeší v Německu, do toho opravdu nemáme co mluvit. Jinou věcí je fakt, že mnohé kritizované se zdá být extrémistickým proto, že odporuje momentálnímu trendu. Je skutečně nelidské, pokud se objevují myšlenky na nucené vysídlování i potomků bývalých imigrantů, kteří mají německý pas, pracují, mají čistý trestní rejstřík a nikoho neterorizují. Samotné tvrzení, že potomci muslimů nepatří do stejného etnika jako Němci, zní ale spíš logicky. Akorát že dnes to může znít skoro stejně pobuřujícím způsobem, jako třeba tvrzení, že muž není žena.
Začne prověřování úředníků
Podle Die Welt některé spolkové země začnou prověřovat své úředníky, kteří jsou členy AfD. Podle Bildu zase strana zažaluje Federální úřad pro ochranu ústavy. Každopádně se veřejně diskutuje, zda její verdikt není prvním krokem k zákazu partaje. Vyřeší se tím ale něco?
AfD je přece jen trochu jiná než ostatní podobné strany. Marine Le Pen nebo Tomio Okamura se od ní distancovali, ať už kvůli podezření z přijímání peněz od Ruska a Číny, nebo kvůli obhajování příslušníků SS. Pokud ale její postoje v německé společnosti rezonují, je to silný signál o tom, co všechno je špatně. Zákazem strany se jen prohloubí příkop mezi hlavním proudem a těmi, kdož podobným postojům naslouchají. Jejich hlasy nezmizí a někdo je sebere. Pokud liberální demokracie, navíc ve své dnešní, okleštěné podobě netáhne, máme právo ji někomu vnucovat násilím? Anebo bychom se měli snažit ji obsahově uhájit? Nehledě na to, že čtvrtina voličů není většina.