Zelený úděl vzbouzí obavy, ale zatím se neustupuje
Evropská komise nedávno připustila, že Zelený úděl způsobí energetickou chudobu 140 milionům občanů EU. To je čtvrtina unijní populace. Bude se to ještě asi lišit stát od státu. Například u nás, kde zhruba polovina občanů žije od české výplaty k české výplatě, mohou německé ceny energie hodně zamávat s domácím rozpočtem.
Komise se odvolává na dopadovou studii. Je to vzácné, protože dosud se ve svých rozhodnutích bez podobných studií obešla. Ale připomeňme, že dopadovou studii požadoval český Senát, když počátkem listopadu zamítl program Fit for 55, tedy jakýsi implementační plán Zeleného údělu. Teď ji tedy má a je otázkou, co si s ní počne.
Evropská komise namísto dopadových studií má k dispozici dlouhou řadu vědeckých rozborů i pragmatických zkušeností o tom, že obnovitelné zdroje, technologie tak, jak jsou nyní k dispozici, nedostačují k zajištění energetických potřeb obyvatel ani průmyslu. Může čerpat „best practices“ z provozu uhelných elektráren, a může se přesvědčit, že tento provoz na soudobé úrovni ochrany ovzduší už nikoho nezabíjí. A může se opřít o řadu studií a odhadů, kolik obyvatel bude nutné podporovat v každé jednotlivé zemi, aby neupadli do energetické chudoby. Může si přečíst kvalifikované argumenty stovek vědců, proč by se neměly příští rok odstavovat poslední fungující jaderné reaktory v Německu.
Přesto ani Ursula von der Leyenová, ani její první náměstek přes počasí Franz Timmermans na podobné zprávy nereagují. Naopak, dále zdražují energii, když stahují z trhu „nadbytečné“ emisní povolenky. Jejich cena právě překročila 75 eur za tunu a podle odhadů odborníků půjde brzy přes stovku. Komise připravuje zavedení povolenek také do dopravy a na budovy, tedy také do bydlení, viz Fit for 55. Autoři dopadové studie o energetické chudobě patrně budou muset aktualizovat své závěry.
Komise zatím zabírá jen na požadavek zařazení jaderné energie mezi podporované bezemisní zdroje. Ovšem nikoliv na základě vědeckých poznatků, ne na základě dopadových studií, nýbrž na politický nátlak druhé nejsilnější ekonomiky EU, tedy Francie. Ale i tak dobrý.
Někteří komentátoři nesměle vyjadřují názor, že to je cílem EK – ožebračit lidi, učinit je závislými na „dobrodiní“ EU, protože se jim pak lépe vládne. Tomu se jeden zdráhá uvěřit. Vždyť celá ta zelená transformace má za cíl sociálně spravedlivou společnost, prosperitu a blahobyt pro každého, nikdo nesmí být opomenut. To jsou citáty z materiálů EK! Ale jak se ti noví, blahobytní občané dají dlouhá léta obelhávat, jak je prosperita pro každého jen pro někoho a jak totalitní režimy dovedou zatočit s těmi, kdo s nimi nesouhlasí, to jsme si prožili na vlastní husí kůži.
Nedávný 17. listopad nám to měl připomenout. Teď nám to ale mnohem názorněji připomíná Evropská komise.
