Všechno špatně. Zpět – vpřed!
Normy, předpisy, závazky, zákazy a doporučení dovedly automobilky, ty největší i ty malé, butikové, k tomu, že navzdory přání svých zákazníků ukončují vývoj a výrobu aut se spalovacími motory a přecházejí na elektromobily. No, jejich chyba, neměly to dělat.
Letošní autosalon, přemístěný z Frankfurtu nad Mohanem do Mnichova, obdržel nový titul „IAA Mobility“. Aut na něm bylo k vidění jen pomálu. Vystavovatelé (bývalí) se vymlouvali na kdeco, covidem počínaje a vyspělostí virtuálních technologií po internetu nekonče, ale kdesi v pozadí byly obavy z aktivizace antimobilních aktivistů. Předtucha se ukázala jako správná. Zahájení salonu doprovázely mohutné sabotážní akce i tak úctyhodné organizace, jakou jsou Greenpeace. Prezentace elektrokol, elektrokoloběžek, elektroautobusů, elektroaut, elektromobility a elektrokdečeho muselo ohlídat na 4500 policistů. Bavorský ministr vnitra Joachim Hermann bezpečnostní opatření označil za největší nasazení policie v této spolkové zemi za posledních 20 let.
To ovšem znamená, že bylo silnější, než při imigrantské invazi v letech 2015 až 2019, při které právě v Mnichově docházelo k velmi častým konfliktům přiběhlíků s místními. Podle zpráv na iDnes ovšem letos v souvislosti s IAA Mobility úřady také varovaly před sabotážemi a žhářskými útoky. To tehdy nebylo.
Německá kancléřka Anegela Merkelová zahájila svůj projev při otevření salonu zmínkou o cyklistice. Ale vše marno. Aktivisté spuštění na lanech z dálničních mostů zaclonili přístupové cesty do Mnichova a zacpali centrum města i přístup na výstaviště. Důvod? Požadavky extrémistů na radikální změny v dopravě, vytlačení aut z měst a ukončení „autokapitalismu“.
Není to nic překvapivého. Ještě před pár lety ekologisté bojovali proti energetickým gigantům, proti uhlobaronům a za demokratizaci energetiky. Nyní aktivistická skupina Písek v převodovce, která sabotáže v Mnichově zastřešuje, tvrdí: „Elektrická auta nejsou řešení ze sociálního ani environmentálního hlediska. IAA Mobility je oslavou zabíjení klimatu automobilovým průmyslem a páteří německého exportního kapitalismu, který chce své podnikání skrýt za kapitalistickou lží o udržitelnosti.“
Mění se jen adjektiva: energetický kapitalismus, automobilový kapitalismus, exportní kapitalismus. Jde tedy zásadně jen o kapitalismus. Ten vadí, ten se musí likvidovat.
Všimněme si: u energetiky šlo o likvidaci energokapitalismu a uhlobaronů, cílem byla „demokratizace energetiky“. Nyní je ale trnem v oku „demokratizace mobility“, tedy svobodná volba občanů přemisťovat se čím chci, kdy chci a kam chci. Ekologisté je chtějí nacpat do hromadné dopravy. Že je tak naženou do náruče busobaronů, jako jsou Flixbus, Regiojet, Deutsche Bahn a jiní, to teď nevadí. Ale už zítra vypukne stávka dopravců za zvýšení jízdného, a demokratizace bude dovršena. Nastanou problémy se zásobováním, obděláváním půdy, hospodařením v lesích, dojde k omezení přístupu ke vzdělání, nastanou výpadky v dodávkách potravin, vypukne krize v nezaměstnanosti. To je ale daleko, takové důsledky oni zkoumat nebudou.
Nikdy nezkoumali. Neumějí analyzovat, předvídat, a už vůbec neumějí zpětně vyhodnocovat výsledky svých úspěšných akcí. Ani Evropská komise, ani Evropský parlament tak nikdy nečinily. Jen díky tomu vznikly závazky (a bohužel i zákony), jako je New Green Deal. Kromě svých požadavků a svého programu, jímž je likvidace demokracie a kapitalismu, tak aktivisté do nejvyšších politických struktur prosadili i metody svého nemyšlení a své práce.
Kdo ještě věří, že tady jde o ekologii ať si … koupí elektromobil.
