Vláda dostala pochvalu od měnových burz
Schodek státního rozpočtu 360,4 miliardy korun nevypadá na pohled nijak pěkně. Je to také třetí nejhlubší deficit v historii země. Výsledek však v sobě skrývá také pár pozitiv.
Příjmy z výběru všech daní loni stouply o 132 mld. Kč ve srovnání s rokem 2021. Zůstaly však o 54 mld. Kč za předpokladem. Řeklo by se, že plán příjmů byl nadhodnocen. Proti tomu výdaje byly nižší o 68 miliard korun. Pokles výdajů byl tedy silnější o zhruba 15 miliard korun než pokles příjmů.
Nepodařilo se vyčerpat 75 miliard korun z fondů EU. Tyto peníze ale mohou natéci do rozpočtových příjmů letos a v dalších letech. „Požadavek na jednu miliardu eur pro Národní plán obnovy jsme odeslali až v listopadu. Mnohé projekty nebyly připraveny tak dobře,“ zdůvodnil situaci ministr financí Zbyněk Stanjura.
Pomoc firmám, institucím a domácnostem s růstem cen energie, bydlení a pohonných hmot přišel státní pokladnu na více než 70 miliard korun. Další peníze šly na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků u nás.
Výdaje na podporu domácností a firem mnozí ekonomové kritizují, respektive je považují za nebezpečné, pokud podobné dotace neustanou včas. Což se pod politickými a lobbistickými tlaky může stát.
kdyby vláda přijala původní návrh, tak loni dosáhla deficitu 500 miliard korun
Faktem je, že původní návrh státního rozpočtu pro rok 2021, jak jej předložila sněmovně ještě vláda Babišova s ministryní financí Alenou Schillerovou, počítal s deficitem 376,6 miliardy korun. V roce 2020 skončil rozpočet rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. Tato minulá vláda předloňský výsledek zdůvodňovala ekonomickým šokem, způsobeným nemocí covid-19.
Současná vláda návrh Schillerové nepřijala a vytvořila rozpočet úspornější. Záhy se také musela potýkat s ekonomickými šoky, zdražováním energie počínaje a válkou na Ukrajině ještě nekonče. Také musela původní návrh koncem jara přepracovat a nechat si schválit poslaneckou sněmovnou schodek hlubší. Přesto má Stanjura nejspíše pravdu, když říká, že kdyby vláda přijala původní návrh, tak loni dosáhla deficitu 500 miliard korun. Ze skutečných čísel je patrné, že obě vlády řešily neočekávané externality, ovšem té současné se zároveň podařilo rozpočtový schodek zmírnit.
Vládě je vyčítáno, že žádné zásadní úpravy rozpočtu ani na výdajové, ani na příjmové straně neučinila k tomu, aby se zbavila každoročního strukturálního deficitu. Stanjura letos žádné ekonomické šoky neočekává a slibuje, že právě tento rok se problému se strukturálním deficitem bude vláda intenzívně věnovat.
Investoři slyšeli od ratingových agentur varování před hlubokým deficitem státního rozpočtu. Ten však skončil lépe, než bylo naplánováno
Včera česká koruna posílila a prolomila psychologickou hranici 24 Kč za euro: uzavřela na 23,90. Tak silná byla naposledy někdy v roce 2011. „Za posílením koruny stojí zlepšení nálady na finančních trzích. Investoři jsou ochotnější riskovat a problémy střední Evropy jim najednou nepřipadají tak dramatické jako před pár měsíci. Na podzim slyšeli spekulanti od ratingových agentur, že pro Česko je rizikem nedostatek plynu, a dokonce i možný přídělový režim. To se však nyní zdá nepravděpodobné. (Zatím je v Evropě docela teplo… pozn. aut.) Investoři slyšeli od ratingových agentur také varování před hlubokým deficitem státního rozpočtu. Ten však skončil lépe, než bylo naplánováno. Mračna nad střední Evropou se tím rozplynula a najednou se chtějí všichni svézt na pozitivní vlně. Je proto možné, že krátkodobě koruna ještě posílí,“ zdůvodňuje Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group.
Není to žádný „hike“. Koruna posiluje už nejméně dva roky. Agentura Bloomberg upozorňuje, že koruna přestála léta pandemie a války nejlépe ze všech středoevropských měn, a to spolu s měnami Švýcarska a Singapuru. Bloomberg vychází z toho, že koruna mezi lety 2019 a 2022 zpevnila vůči euru o 5,4 procenta. „Tím jednoznačně strčila do kapsy nejbližší regionální konkurenty. Ve stejném období podle agentury polský zlotý ztratil 9,2 procenta, a maďarský forint dokonce 17 procent. Musíme dodat, že v daném období na jednotlivé měny nedopadly jen obavy z pandemie, ale také z války na Ukrajině nebo z prudkého nárůstu tempa inflace,“ hodnotí Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.
Teď jde o to neusnout na vavřínech. Státní dluh roste, loni o 3 procentní body, v poměru k hrubému domácímu produktu vyskočil na 43,4 procenta. To je problém, a ne malý. Jestli s tímto trendem vláda letos nepohne, mohli by obchodníci obrátit pozornost opět k varováním ratingových agentur.
