Umělá inteligence je šance k růstu, jen se nebát
V Evropské unii začala platit nová pravidla pro využití umělé inteligence (AI) ve firmách. Obavy ze zaostávání za zbytkem světa jsou zbytečné, Evropa se může stát v revoluční technologii světovým lídrem. Nejinak je tomu i u Česka. O tom je přesvědčena Zuzana Kubíková, vedoucí oddělení firemního poradenství poradenské společnosti RSM.
„S pravidly padla legislativní bariéra v podnikovém využívání AI a je na českých manažerech, aby zvedli hozenou rukavici. Evropská pravidla jsou první svého druhu na světě a poskytují nám jistý náskok, který může ovlivnit i další země mimo EU. Cílem je zvýšit důvěryhodnost a bezpečnost nástrojů umělé inteligence pro jejich uživatele, čímž se podporují inovace a efektivita ve vztahu k vývojářům a tvůrcům AI technologií. Kromě toho zelená v legislativě konečně může mnoha manažerům poskytnout dlouho očekávaný rámec pro zákonnou regulaci, zvýšit důvěryhodnost a dát odvahu k dalšímu rozvoji, a tím i zvýšit bezpečnost,“ vysvětluje Zuzana Kubíková.
Česko není v implementaci AI nijak výrazně pozadu. Kvalita českých dodavatelů know-how v oblasti využití AI je na vysoké úrovni a umělá inteligence a inovace v ní si hledají cestu skrz český trh i šedivým způsobem.
poslední velká bariéra a jsou firmy samotné
„Potenciál tedy máme a know-how taky. S jasně nastavenými pravidly a legislativním rámcem tak zbývá poslední velká bariéra, a tou jsou firmy samotné. Jejich digitalizační procesy jsou velmi pozadu a bez řádné digitalizace je práce s AI skoro nemožná,“ píše Kubíková.
Podle výzkumu společnosti RSM se 52 % firem řadí do kategorie digitalizace 1 a 2, což znamená, že jsou buď zcela nedigitalizované, nebo digitalizovány pouze minimálně. Problémem je, že implementace AI vyžaduje co největší digitalizaci firmy. A k tomu je potřeba management, který má odvahu a vůli tyto procesy dotáhnout do konce. Někteří manažeři ještě pořád doufají, že je umělá inteligence jen chvilkový trend, který pomine a věci se pak vrátí do nějakého takzvaného normálu. V tom se ale hrubě mýlí, protože doby výmluv končí. Ti, kteří to myslí s budoucností vážně, by se do digitalizace a implementace AI měli pustit už teď, nejlépe najednou.
Nově zavedená pravidla zásadně ovlivní tržní prostředí tím, že zvýší požadavky na transparentnost, dodržování etických a právních norem, zabezpečení a ochranu uživatelů a jejich dat u firem, které využívají nástroje umělé inteligence. Tímto způsobem pravidla přispívají k „pročištění“ trhu tím, že eliminují nástroje, které nesplňují nově stanovené evropské normy.
Zvýšení standardů v oblasti digitálních technologií a umělé inteligence představuje klíčový krok k posílení postavení Evropské unie na globálním trhu s digitálními službami. Poskytovatelé AI řešení budou muset prokázat, že jejich produkty a služby jsou navrženy a provozovány s důrazem na etické zásady, právní shodu a zabezpečení, čímž se zvyšuje jejich tržní hodnota a konkurenceschopnost.
Evropa je stále největší trh a největší obchodní blok. Kdo v něm chce uspět, musí se přizpůsobit. Nová pravidla tak budou tlačit i na firmy venku, aby se přizpůsobily.
Rizika tu ovšem vznikají zejména pro menší společnosti, které možná nebudou schopny splnit nově stanovené požadavky. Tyto firmy čelí reálné hrozbě, že nebudou moci pokračovat ve svém podnikání, pokud nezískají důvěru trhu a zákazníků díky souladu s novými regulacemi. U firem, ve kterých by implementace AI byla efektivní, se to týká dokonce víc než každé druhé.
Pokud firmy budou používat AI, mají například povinnost zahrnout do vývoje svých systémů prvky ochrany soukromí a zároveň poskytovat uživatelům úplné informace o tom, jak jsou jejich osobní data zpracovávána v souladu s GDPR normou.
cílem pravidel je vytvořit prostředí, kde se nebude management firmy bát zavádět AI
Jako příklad lze uvést AI aplikaci pro zpracování a třídění zdravotních záznamů, která musí být navržena tak, aby anonymizovala citlivé údaje a informovala pacienty o tom, jak a proč jsou jejich data používána, přičemž jim zároveň umožňuje kontrolu nad jejich informacemi.
Dalším příkladem mohou být například kreativní či marketingové firmy. Pokud ve svých materiálech budou používat AI generovaný obrazový obsah (jako například „deepfake videa“), budou povinny o tom informovat. Cílem pravidel je vytvořit prostředí, kde se nebude třeba management firmy bát experimentovat s AI nebo ji zavádět do procesů, ale zároveň bude vysoce transparentní ve vztahu k jejímu využívání.
Zásadní pro celý trh ovšem bude jeho pročištění od těch, kteří se přizpůsobit nedovedou. Mnoho firem vysoce konkurenční prostředí dané novými pravidly neustojí. Není to tím, že by na to firmy neměly technické kapacity. Jde spíš o to, že laxnost managementu je dostane dozadu v peletonu ještě rychleji, než si myslí. Otázka bezpečnosti a ochrany dat dodavatelů, zákazníků i klientů bude naprosto zásadní. Kdo jim nevyhoví, toho sami právě jeho obchodní partneři nechají na holičkách.
Aktuálně vzniká program národní podpory pro implementaci AI ve firmách, jeho detaily nejsou ještě známé. Důležité ovšem je, aby se na něj firmy a jejich manažeři nespoléhali. Snoubení digitalizace a využití AI budou muset nastartovat a dotáhnout sami, pokud chtějí na trhu uspět. Firmy, které čekají na generační obměnu manažerů, tahají za nejkratší konec provazu, protože i jen dva roky jsou na poli AI ohromnou ztrátou času.
Jaké společnosti se budou adaptovat nejrychleji? Budou to očekávatelně IT firmy, startupy, banky, korporace, finanční, vzdělávací a obchodní služby. Tato odvětví oplývají přirozeně dynamickým a progresivním managementem. „Zapomínat není možné ale ani na stát a jeho instituce. V tomto případě by implementace AI mohla být nejrychlejší a nejefektivnější cestou k tolikrát ohlašovanému zeštíhlování státní správy.“ Tolik Zuzana Kubíková.
To, jak se připravuje svět na digitalizaci a jak rychlá bude, napovídají odhady výzkumné společnosti Gartner. Tvrdí, že celosvětové výdaje do informačních technologií letos stoupnou proti loňsku o 8 % na 5,6 bilionu dolarů (to je zhruba 120 000 miliard korun). Do konce dekády by tyto výdaje měly přesáhnout 8 bilionů dolarů.
Do IT služeb z celkově odhadované částky padnou výdaje za 1,52 bil. USD, o 9,7 % více než loni. „Tato kategorie spěje k tomu, aby se stala největším trhem, který Gartner sleduje,“ řekl John-David Lovelock, viceprezident společnosti Gartner. „Podniky rychle zaostávají za firmami poskytujícími IT služby, pokud jde o přitahování talentů s klíčovými IT dovednostmi. To vytváří větší potřebu investic do výdajů na poradenství ve srovnání s interními zaměstnanci. Nacházíme se ve zlomovém roce tohoto trendu, kdy se poprvé vynakládá více peněz na poradenství než na interní zaměstnance.“
Umělá inteligence vyžaduje také budování vysoce výkonných a kapacitních datových center. Investice do nich letos podle Gartneru stoupnou o 10 % na 259,7 miliardy dolarů. I tady se tempo zrychluje, loni se peníze do datových center zvýšily proti roku 2022 jen o 4 procenta. „V roce 2023 podniky vyprávěly příběh GenAI a v roce 2024 vidíme, že většina z nich plánuje realizaci v roce 2025,“ říká Lovelock. „Poskytovatelé technologií musejí být o krok napřed před tímto cyklem a jsou již ve fázi realizace. Přenášejí schopnosti GenAI do stávajících produktů a služeb a také do použití, které identifikují jejich podnikoví klienti. Na trzích podporujících rozsáhlé projekty GenAI, jako jsou servery a polovodiče, dochází také k utrácení ze strany poskytovatelů služeb na úrovni zlaté horečky,“ řekl Lovelock. „V roce 2024 budou servery s umělou inteligencí tvořit téměř 60 % celkových výdajů na servery hyperscalerů.“
Ve své zprávě Gartner připomíná, jak se šíření AI se dotýká také mobilních telefonů. Zjišťuje, že průměrná životnost mobilních telefonů se zkracuje a spotřebitelé a podniky nahrazují mobilní telefony dříve. Tato změna umožňuje, aby výdaje na tato zařízení během roku 2024 dosáhly 688 miliard dolarů, o 3,6 % více než loni. „Integrace funkcí GenAI do prémiových a základních telefonů tuto změnu více než pohání,“ podotýká Gartner.
