Tlačí Francouzi na Fialovu vládu?
Včerejší vyřazení americké společnosti Westinghouse z výběrového řízení o jeden nový jaderný blok v elektrárně Dukovany a vyhlášení nového výběrového řízení na stavbu čtyř bloků vyvolalo pochybnosti jak o smyslu tohoto kroku, tak o jeho důvodech.
Česká vláda včera svým rozhodnutím zúžila výběr dodavatele 4 nových jaderných bloků na dvě státní společnosti: francouzskou EDF a jihokorejskou KHNP. Komentář k tématu poskytl Světu hospodářství Vladimír Pikora, hlavní ekonom Comfort Finance Group. Pozoruhodnou úvahu dnes také zveřejnil ekonom Lukáš Kovanda na sociální síti X, kde ostatně publikuje docela často. Svět hospodářství si dovoluje z komentáře citovat.
Kovanda se domnívá, že jasným favoritem je francouzský podnik. „I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory. Francie samozřejmě vyvine v Bruselu větší tlak, byť třeba jen čistě neformální, pokud bude ve hře výstavba hned čtyř bloků, než pokud by šlo o jeden. Dokud se jednalo pouze o výstavbu jednoho bloku, české vládě se v Bruselu notifikaci zajistit nedařilo, což na celý tendr vrhalo špatné světlo a vnášelo do věci nervozitu a dohady. Někteří členové české vlády zároveň usilují o post eurokomisaře, navíc s poměrně silným portfoliem svěřené agendy. I zde může pomoci silný francouzský vliv v Bruselu. Ten ale Francouzi pochopitelně ve prospěch Česka uplatní jen tehdy, pokud za něj něco dostanou. Třeba právě zakázku na čtyři jaderné bloky,“ píše Kovanda.
Připomíná rovněž, že Česko od vstupu do Evropské unie získalo z evropských rozpočtů v čistém vyjádření přes bilion korun dotací. Francie se na tomto financování Česka podílela v rozsahu až stovek miliard korun. „Z jejího hlediska tak mohl nastat čas vzít si tyto peníze zpět i s tučným úrokem.“
Fialova vláda se může domnívat, že francouzský vliv v Bruselu je účinnější než ten americký. „Dříve, než však Fialova vláda historicky největší českou investici přiklepne právě Francouzům, měla by zbystřit,“ varuje Kovanda. „Právě EDF totiž podle včerejší zprávy Financial Times nyní tlačí na britskou vládu, aby poskytla dodatečnou záruku, protože Francouzi už po páté navýšili cenu výstavby dvou jaderných bloků elektrárny Hinkley Point.“
Nejnovější navýšení vícenákladů činí v přepočtu zhruba 250 miliard korun. Jen toto navýšení je větší, než odhadované náklady na jeden nový blok v Dukovanech, podle propočtů z roku 2020 vláda zveřejnila 160 miliard korun. Dva bloky britské elektrárny Hinkley Point tak nyní Francouzi slibují dodat za v přepočtu takřka 1400 miliard korun.
„Přes všechny řeči Fialovy vlády o tom, že by měla čtyři bloky v akci ‚3+1 zdarma‘, nelze při pohledu na počínání Francouzů v Británii předpokládat, že by je postavila za méně než 3000 miliard korun (ČEZ sám říká, že na čtyři bloky peníze nemá). V Česku by sice Francouzi stavěli zmenšeninu svého projektu v Hinkley Point, je však třeba také počítat s inflací příštích let, ba desetiletí, která z řady důvodů, včetně deglobalizace a zelené agendy EU, zdaleka nemusí být tak mírná jako po většinu doby dosavadní výstavby bloků v Hinkley Point,“ vypočítává Lukáš Kovanda. „Reálně tak hrozí, že se Česko výstavbou čtyř bloků v režii Francouzů zadluží více, než kolik činí jeho veškerý dluh vytvořený od roku 1918. Česku také potenciálně hrozí soudní pře a mezinárodní arbitráže, například ze strany obřích amerických bank a fondů typu JP Morgan, BlackRock nebo Vanguard, tedy největších z menšinových akcionářů ČEZ, kvůli pošlapávání práv právě menšinových akcionářů, kteří ostatně ani nemusí souhlasit s takovou či onakou participací ČEZ v projektu výstavby hned čtyř bloků. Nikdo se jich však neptal.“
Akcie ČEZ včera spadly nejníže za více než rok. Nelze vyloučit jejich další propad. Menšinoví akcionáři se totiž mnohdy obávají, že je česká vláda bude chtít vytěsnit za pro ně nevýhodných podmínek. Vytěsnění se podle řady z nich jeví být nutností, pokud chce vláda opravdu stavět čtyři bloky. Česko navíc bude muset v době výstavby jaderných bloků tak či onak podporovat, i finančně, výstavbu plynových elektráren, které zajistí výrobu elektřiny v mezidobí, kdy už Česko nebude kvůli drahým povolenkám EU a dalším nákladům vyrábět elektřinu z uhlí, ale zároveň ještě nebude mít hotové nové jaderné bloky. „Varováním je opět Hinkley Point. Francouzi tam odkládají kompletaci bloků v rozsahu o dlouhou řadu let, což samozřejmě představuje klíčový zdroj vícenákladů a dalších obtíží britské energetiky,“ uzavírá svůj komentář Lukáš Kovanda.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom Comfort Finance Group, ve svém dnešním stanovisku, které poskytl Světu hospodářství, k tématu napsal: „Kapitalismus postupně mizí. Místo toho, abychom věděli, jak to bude s budoucností energetiky, máme zde jen spekulace. Ministr vnitra Vít Rakušan přišel s tím, že se bude zestátňovat energetická společnost ČEZ. Ačkoli toto tvrzení vzal brzy zpět, že se spletl, mnoho lidí mu nevěří a po trhu se šíří různé hypotézy, názory a pochyby.“
Podle Pikory se ministrovi Rakušanovi podařilo opět do společnosti zasít velkou míru nejistoty. „To není dobré. Čím méně informací, tím více spekulací a tajných šeptand. Nechápu, jak by jedna a ta samá vláda mohla uvažovat, kde, co a komu škrtne. Důchodcům nevyplatí řádnou valorizaci, aby nakonec snížila plánovaný deficit meziročně jen o mizerných 40 miliard korun. Následně přišla s tím, že chce stát zadlužit o 150 miliard korun, a to za stíhačky 4,5 miliardy a čerpací stanice a také možná až 3 biliony za energetiku. Tyto tři položky by tak zdvojnásobily státní dluh. To se bude veřejnosti špatně komunikovat,“ píše Pikora.
Za „velmi nezdravé“ ekonom považuje to, že se dále bude vybírat jen ze dvou uchazečů. „To žádná konkurence není,“ tvrdí Pikora a cituje (aniž by zpochybňoval) odhady odborníků, že jaderné elektrárny budou stát 1 až 3 biliony korun.
„Nejhorší je, že ministr financí dnes ještě neumí novinářům říct, kde na to vezme. To bude velmi zajímavé. Vloni vláda ukázala, že umí s rozpočty čarovat a daří se jí dluhy vyvádět do mimorozpočtových fondů. Nepochybuji o tom, že v tom bude tato i další vlády pokračovat. Pro politiky to je milé řešení, které jednodušší voliči nikdy nepochopí,“ konstatuje Vladimír Pikora. „Očekávám proto, že se bude dluh vykazovat nikoli jako státní dluh, ale jako dluh plně státní společnosti ČEZ. Předpokládám totiž, že výstavbě jaderných bloků bude předcházet zestátnění ČEZu, protože zde budou třeba státní záruky. Takže výdaje do energetiky vzrostou o dalších více než 200 miliard korun. ČEZ je sice velká a bohatá společnost, ale přece jen není tak velká, aby si snadno na finančních trzích skrze dluhopisy půjčila 3 biliony korun. To je skoro polovina českého HDP. Bez nějaké státní pomoci, a tedy státního dluhu to proto půjde jen těžko. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby došlo ke zhoršení ratingu České republiky. Pokud bude ČEZ dluhy splácet, rozhodně nedojde k tomu, co si mnozí od zestátnění slibovali. ČEZ nebude moci prodávat energii levně. Naopak musí být drazí, aby dluh splatili. To je silný argument, že bych se vše snažil řešit tržně a nikoli plně skrze stát.“
