Stávka soudních úředníků je trochu i stávkou za funkční soudnictví
Soudy už zase omezují provoz. Úředníci chtějí vyšší platy. Ačkoliv to chce každý, tady jde o to, kdy se soudy začnou hroutit.
Soudní úředníci a další zaměstnanci těchto institucí stávkovali už na jaře. Ničeho nedosáhli, a tak do toho jdou znovu. Na celý problém se lze dívat z mnoha úhlů.
1. Stát potřebuje šetřit. Hovoří o konsolidaci veřejných financí. Zatím víc hovoří, než koná, nicméně, že se nám státní rozpočet utrhává z dobré trajektorie, je jasné. Začít se musí u výdajů. To je jediná dlouhodobě udržitelná cesta. Platy ve státním sektoru jsou navíc dlouhodobě vyšší než mzdy v soukromém.
2. Průměrný plat na soudech (mimo soudce) dosahuje téměř 37 tisíc korun měsíčně hrubého. Jestliže průměrná mzda loni vystoupala na více než 43 tisíce, zdá se to málo. Ovšem všichni víme, že existuje kouzlo průměru. Většina lidí bere méně. Podíváte-li se na nabídky práce na pracovních portálech, většinou se i u míst vyžadujících vysokoškolské vzdělání (nejde-li například o lékaře) pohybují právě kolem těch 35 tisíc.
3. Jenže to kouzlo průměru platí i oněch soudních zaměstnanců. Na jaře jsme tady informovali o inzerátu, kde soud nabídl na pozici zapisovatelky plat v rozmezí od 18 680 Kč do 27 260 Kč + příplatek 1300 Kč. Podle šéfky soudních odborů Anny Pospíšilové „vyšší soudní úřednice, která pracuje od školy v justici, bere v pětačtyřiceti letech 32 tisíc hrubého. A musí vykonávat odbornou práci – v některých úkonech zastupuje i soudce.“ Takto to na jaře řekla serveru Info.cz. Proti tomu aktuální inzerát láká řidiče do DHL na 39 000,- až 42 000,- čistého. Je pravda, že požadavkem je řidičský průkaz skupiny CE, tedy i kamion. Ale stejně…
4. Doba je zlá, vždyť za dva roky dosáhla kumulovaná inflace zhruba třiceti procent. S čím se někdy v roce 2021 dalo v pohodě vyžít, to teď už dře. S nějakými 25 čistého jste zralí na příspěvky na bydlení apod. Pokud žijete sami, neutáhnete bez nich ani garsonku. Což je u zaměstnance soudu šílené.
5. Soudní úředník je poměrně významná osoba. I zapisovatelka je osobou, který nejen zodpovídá za zápis z jednání, ale dokonce i vyhotovuje dokumenty. Pravda, podle něčího zadání, ale přesto musí pracovat dost pečlivě. Soudní úředník pak přijímá samostatná rozhodnutí třeba ve věci platebních příkazů, nebo odměně advokáta. Jak se sakra asi cítí člověk s platem 32 tisíce hrubého, když rozhoduje o odměně. Pokud to je nějaké ex offo seškrtané na minimum, tak možná účastně. Ale u odměn vypočítaných třeba procentem z majetku, asi šíleně. K tomu provádí řadu úkonů, a to i v některých tak klíčových oblastech, jako je výchova a výživa.
na soudních úřednících a dalším personálu stojí velká část efektivity soudů
Zkrátka a dobře, zvláště na soudních úřednících a dalším personálu stojí velká část efektivity soudů. Jde o lidi v mnoha případech s velkou zodpovědností. Pokud by stát měl hledat, kde přidat, měl by začít u těch, kteří jsou na dně mzdového rozpětí, a těch, kteří opravdu mají zodpovědnost. Nehledě na to, že u soudních úředníků se za optimální považuje alespoň bakalářské vzdělání v oblasti práva.
O tom, jak jsou důležití, asi nejlépe vypovídá následující fakt: zatímco některé soudce advokáti velebí a jiné nesnášejí, soudních úředníků si zpravidla váží všech. Považují je za někoho, bez jehož práce by se soudy zhroutily. S těmi platy tedy nejde jen o spravedlnost pro ně, ale i pro účastníky sporů a řízení. A tako o efektivitu státu. Zefektivnit soudní řízení by vlastně byla jedna z dobrých cest k vyšší efektivitě celé ekonomiky.
Zatímco lékaři si vystávkovali růsty platů tak, že ty průměrné se přiblížili sto tisícům. Ano, jde o kvalifikovanou zodpovědnou práci s mnoha přesčasy. Ale přece jen, těm soudním úředníkům a zapisovatelkám se přibližují i uklízečky. A mnohde je přeskočily. Jestli by to šetření nemělo tedy spíš začít snižováním počtu státních zaměstnanců, než stagnací platů.
