Na chudé úředníky musí být přísnost. A spravedlnost? Pche…
Začnou-li zaměstnanci soudů odcházet, justice bude fungovat ještě hůř než doteď. Zůstanou jen dobře placení soudci.
Byla to věc dost neobvyklá. Tento týden stávkovali zaměstnanci soudů, tedy úředníci. Podle advokátů jde o lidi, bez nichž by soudy okamžitě přestaly fungovat. Ač nemají zpravidla vysokoškolské právnické vzdělání, leží na nich velká část procesního fungování i administrativy.
Veřejnost je už pár let zásobena údaji o průměrných mzdách, z nichž vyplývá, že státní zaměstnanci se mají lépe než ti v sektoru soukromém. Samozřejmě je to špatně, protože podnikatelský sektor je tím, kdo nás všechny živí. Bylo by to v pořádku, kdyby stát byl štíhlejší, neživil většinu lidí v této zemi a měl jen vysoce kvalifikované odborníky.
Na soudních úřednících leží velká část administrativy
Je tu ale i druhý pohled. A sice, že průměr je průměr. Zrovna v úterý ústavní soud rozhodl, že stát opakovaně neústavně krátil platy soudců. Nemá asi cenu polemizovat s nálezem jako takovým. Protože zákon říká jasně, že „platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy…“
Podle serveru kupnisila.cz začínají soudci zhruba na 100 tisících hrubého a končí (když vynecháme vrchní soud a funkcionáře těch krajských, což je omezený počet lidí) někde pod 200.
Na to, že máte v podstatě definitivu a zodpovědnost jen v rovině morální (tedy pokud vás nechytnou třeba s úplatkem), jde o dost slušné peníze. Jasně, musíte se vzdělávat, musíte se k pozici propracovat. Jsou soudci slušní, kvalifikovaní, pracovití, výkonní, zodpovědní… a pak taky ti druzí. Protože tak je to prostě ve všech oborech lidské činnosti.
Samo o sobě je ale v pořádku, pokud člověk s mimořádnou rozhodovací pravomocí je zaplacen s předpokladem, že onu pravomoc vnímá také jako zodpovědnost. Zajímavá je ale pasáž, kde soudci upozorňují, že stát své rozhodnutí redukovat platový růst řádně nezdůvodnil, když souběžně zvyšoval rozpočet úřadu vlády a resortním náměstkům vyplácel odměny.
A to jsme u těch průměrů. Kdo je výš, o toho se stát vždycky nějak postará. Soudní úředníci berou podle Novinek.cz v průměru 37 tisíc hrubého. Server TN.cz napsal, že jsou tyto platy v průměru o 10 tisíc nižší než u ostatních státních úředníků. A že jistá úřednice čeká na zvýšení 30 let! Novinky.cz zase citovaly asistenta soudce z Náchoda, který hovořil o zapisovatelce v Praze s platem 25 tisíc hrubého. To je jen třetinu nad průměrnou mzdou.
Zapisovatelka má ovládat pravopis, což dnes není samozřejmost
Jasně, někdo má i míň. Proč má mít víc zapisovatelka víc, když jí stačí středoškolské vzdělání? Protože má zodpovědnost. Protože musí umět rychle psát, musí ovládat pravopis – a ten z dnešních mladých lidí ovládá málokdo, přál bych laskavému čtenářstvu vidět některé bakalářské či ročníkové práce na vysokých školách – a někde po ní dokonce chtějí absolvování kurzu pro státní úředníky. Zrovna letos vyhlásil výběrové řízení na takové místo Městský soud v Praze. Nabídl plat v rozmezí od 18 680 Kč do 27 260 Kč + příplatek 1300 Kč. To je možná lepší jít dlat někam pokladní nebo přidavače na stavbu.
Samozřejmě nelze přehlédnout, že jsme v době vysokých rozpočtových schodků a stát musí šetřit. Jde ale o to, že rád šetří dole. Soudcům se tedy bude část zredukovaných platových růstů zpětně dorovnávat. Náměstci dostávají odměny, zatímco advokáti, kteří jsou součástí systému spravedlnosti, čekají na navýšení tarifů od roku 1997. A co víc – až k 1. lednu 2022 bylo zrušeno jejich 20procentní krácení (těch tarifů) z důvodu povodňové daně. Ano, povodňové daně!!! Ze kdy? No právě z roku 1997. Tedy 15 let po povodních!
Ne každý advokát přitom dělá pro obří korporace, propserující start upy, bohaté zločince nebo rozvádí bohatá manželství. Hájit ve sporu o výchovu a výživu člověka bez majetku a s minimálními příjmy je někdy spíš charita. Na sociálních sítích můžete denně číst o šílených léta jdoucích sporech, kde soud přizná zálohu na odměnu advokátovi v řádech tisícikorun. A nepíší to nejen anonymní žvanilové, ale i respektovaní advokáti.
Má to po pravdě i druhou stránku. Když se spor prohraje, klient platí zpravidla náklady řízení, tedy odměnu právního zastoupení protistrany. Takže vyšší tarif znamená vyšší prohru v loterii. Protože u soudu nikdy dopředu nevíte, jak to dopadne. I kdyby se vám zdálo a celý zástup právníků vám potvrdil, že zákon mluví jasně.
Spravedlivý proces by taky měl být dostupný
Je nepochybné, že tyto náklady nemůže platit ze 100 % stát. Za prvé by to bylo asi finančně neúnosné, za druhé by pak žaloval kdekdo kdekoho za kdeco. A soudy by nerozhodovaly léta ale desetiletí. Do jisté míry by však stát měl svým občanům zajistit právo na spravedlivý proces nejen v případech, kdy jsou obviněnými z trestných činů. A spravedlivý znamená i dostupný. Policie vám taky po zásahu na vaši ochranu nevystaví fakturu. A do toho tak nějak spadají i ti soudní úředníci, od nichž chceme, aby svou práci vykonávali zodpovědně a bez chyb. Zatímco u jiných míst ve státní správě se kdejaká chyba bezpochyby v pohodě ztratí.
