Stavebnictví není v cyklickém útlumu, ale v systémovém průšvihu
Stavební výroba v červnu meziročně klesla o 10,2 procenta. Podílely se na tom oba hlavní obory souměrně: pozemní stavitelství i inženýrské stavitelství. Za první letošní pololetí stavitelství proti stejnému období loni spadlo o 5,4 procenta, příspěvek oborů už ale souměrný nebyl. Pozemní stavitelství zaznamenalo pokles o 7,1 %, inženýrské o 1,7 procenta.
Český statistický úřad (ČSÚ), jenž čísla vydal, vysvětluje, že propad se většinou konal v 1. čtvrtletí v důsledku vysoké srovnávací základny loňského roku. Dodává ale také, že ve čtvrtletí druhém už tento efekt nepůsobil tak silně, avšak přece propad byl hlubší: o 6,1 procenta. Proti prvnímu kvartálu, kde je efekt srovnávací základy mizivý, šlo o snížení o 3,6 procenta.
V 1. pololetí 2024 byla zahájena výstavba 17 230 bytů a tento počet meziročně klesl o 4,8 procenta. Bytů v rodinných domech bylo od ledna do konce června zahájeno o 13,9 % méně než loni.
Vzhledem k sezónnímu rytmu stavebního odvětví ukazuje zejména ono druhé čtvrtletí na nepěkný průšvih. Stavebnictví zpravidla signalizuje konjunkturální změny v celém národním hospodářství. Padá-li stavební produkce, zanedlouho se zúží či klesne hrubý domácí produkt. A obráceně, oživení stavební výroby obvykle předchází celkovému oživení v ekonomice. Je to tím, že firmy i domácnosti nacházejí pevnější půdu pod nohama, podniky začínají rozšiřovat výrobu nebo obnovovat svůj majetek, úvěry či hypotéky jsou dostupné a splatitelné, brzy po investicích do staveb se tedy začne více vyrábět a spotřebovávat: výrobků, služeb, spotřebního zboží.
Vývoj stavebnictví a vývoj hrubého domácího produktu je v naší ekonomice nyní v rozporu. ČSÚ počátkem měsíce oznámil růst hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,4 procenta po loňském celoročním poklesu 0,3 procenta. Česká národní banka předpovídá celoroční posílení ekonomiky o 1,2 procenta, ministerstvo financí o 1,4 procenta a příští rok by ekonomika měla růst o 2,8, respektive 2,6 procenta. Stavební produkce ale loni klesla o 2,4 procenta a letos se propad zrychluje. Vyhlídky jsou chabé. Průmysl se zmenšuje, hrubá přidaná hodnota klesá, důvěra podnikatelů i spotřebitelů vadne. Můžeme se obávat, že vývoj stavebnictví věrněji odráží tyto informace, než citované prognózy cedulové banky a ministerstva financí.
A pak je tu ještě verze třetí. Stavební řízení je přeregulované, trvá dlouho a výsledek je nejistý. Stavění samotné se také komplikuje. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vypočítala, že je nutné respektovat 36 tisíc předpisů a norem. Počet vydaných stavebních povolení od roku 2004 klesá. Loni jich bylo vydáno 77 398, o dva roky dříve stavební úřady vydaly bezmála 91 tisíc povolení.
Brzdou stavebnictví se stávají také nové předpisy o uhlíkové neutralitě budov. Podle směrnice EU všechny nové budovy od roku 2030 musejí vykazovat nulové emise. Už nyní se tedy jako takové musejí projektovat, což podle odborníků stavby prodraží o 20 až 30 procent. Do toho stavební podniky budou muset vykazovat environmentální a sociální přívětivost (ESG), což je bude také něco stát.
Snadná není a nebude ani adaptace na nový stavební zákon. A nejde jen o dnes tolik pomlouvanou digitalizaci stavebního řízení, která se ne a nedaří, nýbrž také o přijetí, vysvětlení a akceptaci stovek navazujících předpisů a norem. To vše nejen zdržuje samotné stavění, ale také odrazuje investory. Ti především přemýšlejí, jak ušetřit příliš drahou energii, případně kde jinde než tady by našli přívětivější výrobní náklady. Malou útěchou může být, že i na solární a větrné elektrárny je zapotřebí stavební povolení, takže jejich počet možná už nepůjde dolů takovým fofrem.
Citovali jsme nedávno ve Světě hospodářství ekonomku Markétu Šichtařovou: „Ubývání průmyslu trvající déle než rok – to opravdu není nějaká běžná cyklická recese. To je uměle vyvolaný úpadek daný uměle omezovanou konkurenceschopností.“ Stavebnictví se potýká s podobně vyvolanou depresí samo v sobě. A nebo, či spíše také, je-li skutečně oznamovatelem konjunkturálních změn v celém národním hospodářství, oznamuje nám nyní nadcházející systémový hospodářský úpadek.
