Skrytá hrozba: zblbnutí populace
Už pár let se trochu na okraji zájmu hovoří o tom, že ve vyspělých zemích klesá průměrné IQ. Lze to najít na Wikipedie, psala o tom už před pár lety například i idnes.cz. Starší zdroje lze najít například i zde. Nebude za tím i pohodlí informačních technologií?
Po většinu 20. století průměrné IQ ve vyspělých zemích rostlo. Co za tím bylo, se můžeme jen dohadovat. Lepší výživa, dostupnější vzdělání, úbytek lidí z vysloveně nízkou inteligencí, a to jak díky lepší péči, tak i zmenšování sociálně vyloučených skupin… Těch příčin může být celá řada.
Ve 21. století se ale objevily nepříjemné zprávy, že v řadě zemí, včetně Německa, Francie či Dánska IQ klesá. Asi nejpodrobněji tento jen zkoumali v Norsku, a sice u mužů, odcházejících na povinnou vojenskou službu. Výsledky byly znepokojivé.
Čím to, se zase můžeme jen dohadovat. Je ale téměř nepochybné, že mozek je třeba trénovat. IQ se v dospělosti zpravidla moc nemění. Ale trošku ano. Hlavně se předtím vyvíjí nejen v závislosti na vrozených schopnostech, ale i vzdělávání a v podstatě by se dalo říct trénování.
Proto si někteří publicisté pokládají otázku, zda za tímto efektem není příliš pohodlný život a nástup moderních technologií. Kdy méně čteme, méně hledáme a po méně věcech se pídíme. Ba co víc, dokonce leckdy především mladí lidé místo řešení hledají, odkud by se to dalo „oprásknout.“
Po sociálních sítích před časem kolovalo video s dívkou, ucházející se o práci v jakési výzkumné agentuře. Na otázky po tom, co zná a čemu rozumí, mj. odpovídala: „Zeptám se Siri“. Tedy virtuálního asistenta od Applu. Zkrátka, nic umět nemusím, protože on to zařídí za mě.
Je pravda, že na průmyslovce nám občas říkali: „Nemusíte to znát, ale musíte vědět, kde to najdete.“ V době knížek, strojírenských tabulek v papírové podobě a fyzických archivů to ale opravdu znamenalo „vědět“ na co se ptám, co hledám a kde na to najdu. Dnes v době online vyhledávačů můžete i tu otázku měnit a zkoušet klíčová slova a kdesi cosi tak trochu naslepo.
Tak jako se nedostatek trénování mozku v mládí může projevit nižším IQ v produktivním věku (a řadou neschopností), ve stáří může přinést rychlejší a dřívější nástup stařecké demence. Proti té je nejlepší ochranou fyzická aktivita, ale hned za ní je myšlení.
Nový rozměr: umělá inteligence
Pokud by na celé té konstrukci přece jen něco bylo, pak by zcela novou hrozbu představovala umělá inteligence. Protože ta umí hledat, třídit, vyhodnocovat, a dokonce i psát. V podstatě na zadání vyhodí finální zprávu či esej. Takže na člověka zbyde tak leda si to přečíst.
Ty výzkumy se zatím týkají západní Evropy a také trochu USA, kde prý je situace lepší. Jak jsou na tom v Asii nevíme. Jen aby ta inteligence nebyla další věcí, v níž nás začnou předbíhat.
