Schůzka, která se už tři roky nekoná
Dnes je ten dlouho a napjatě očekávaný den, kdy ruský prezident Vladimír Putin nepřijede do tureckého Istanbulu dojednat mír s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Byl to sice Putin, kdo k té schůzce Zelenského vyzval, ale že skutečně dorazí, tomu nemohl věřit nikdo.
Oficiálně do Turecka za ruskou stranu dorazí jakási delegace. Putin má prý jiné pracovní povinnosti. Ve skutečnosti to ale vypadá spíše na zdravotní potíže. Měla probíhat „mírová jednání“. Jedno každé to slovo v Putinovi vyvolává prudké alergické reakce. V jejich důsledku se zasekne na sousloví „odstranění prvotních příčin konfliktu“.
Ty jsou dvě: existence Ukrajiny a existence Putina. První příčinu odmítá odstranit Ukrajina, skoro všechny evropské země i Spojené státy americké. Odstranění druhé příčiny je samozřejmě nemožné jak z důvodů politických a právních, tak také humanitárních. Jsme lidé a musíme jimi zůstat i ve válce. A nepřejímat nějaké orientální zlozvyky.
Zelenskyj s Putinem si spolu nemají co říci. Přinejmenším dokud Putin odmítá naslouchat. Ukrajina při příležitosti turecké schůzky nabídla třicetidenní příměří. Rusko pokračuje v teroristických vzdušných útocích. Za Putina promlouvají činy. Totiž zbraně.
Jeho zástupnou delegaci vede poradce Vladimir Medinskyj, autor učebnice dějepisu, v níž tvrdí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu, jenž chce Rusko roztrhat na kusy. To teď musí Ukrajinu osvobodit od nacistů. K tomu by se také chtělo ještě něco dodat, ale… zůstaňme lidmi.