Schodek za 390 miliard. Realita nebo fikce?
Masivní zadlužování České republiky má pokračovat. Ekonomové šílí. Je ale reálné, že se navrhovaného rozpočtu dočkáme? Nebo nás z dluhové skluzavky sundají volby?
Ministerstvo financí nachystalo na příští rok schodek 390 miliard korun. Ekonomové hovoří o jeho nesmyslnosti, nočních můrách, hrozbě, že brzo narazíme na tzv. dluhovou brzdu…
Jde ale o verzi rozpočtu, která má šanci vejít v platnost a účinnost? Vždyť letošní sněmovní volby bez pochyby zamíchají kartami ve sněmovně. Jenže přijdou dost pozdě, začátkem října.
Za 3 roky totéž co za 17 let
Jen připomeňme, že pro letošek je naplánována sekyra 500 miliard a loňský rok skončil deficitem 367,4 miliardy. Takto by současná vláda během tří let (pokud se skutečný státní závěrečný účet bude podobat plánovanému rozpočtu) zasekla dloužek 1,25 bilionu.
To do nedávna představoval objem celé bilance. A je to zhruba stejný deficit, jaký rozpočet nashromáždil za předchozích 17 let! Prostým součtem podle závěrečných účtů.
Vedle zděšení nad tímto záměrem zůstala stranou otázka, zda cesta po dluhovém tobogánu může pokračovat z hlediska budoucího rozložení sil ve sněmovně. Naděje mnohých, kteří chtějí změnu, se upínají k podzimním volbám. Jenže to není tak jednoduché.
Začít sestavovat úplně nový rozpočet koncem října (pokud se tak rychle utvoří vládní koalice) a protlačit jej do konce roku přes tři čtení ve sněmovně je na hraně fikce. Často nastupující vlády vezmou to, co leží na stole a poperou se o náplně některých kapitol.
Například Janu Fischerovi se tak podařilo protlačit rozpočet odkázaný Sobotkově vládě i přesto, že kabinet, v němž seděl, neměl důvěru sněmovny. Takto to ovšem bylo v dobách, kdy se schodky s výjimkou dvou let dopadů hypoteční krize pohybovaly v desítkách miliard, maximálně kolem stovky. Což je jedna věc. Tou druhou zůstává fakt, že připravit a schválit zcela novou verzi zákona do konce roku by zavánělo zázrakem.
O situaci, která po volbách nastane, také pořád víme houby. Všeobecné přesvědčení, že volby udělají za nadvládou ANO konec, se opírají hlavně o průzkumy Kantaru a Medianu. Jenže průzkumy CVVM a STEM to zdaleka tak jednoznačně nevidí. A teď už ani poslední Median. Hlavně jde ale pořád o průzkumy.
Provizorium vystrkuje růžky
Co všechno se tedy může po volbách stát? Sněmovna bude mít každopádně na stole návrh, který se ve vládě asi ještě nějak promění, ale pravděpdoobně ne směrem k razantnímu utažení kohoutů. Jaké jsou povolební varianty:
- Prezident pověří sestavením vlády Andreje Babiše a ten získá podporu. Pro vládu i pro rozpočet – což nemusí být totéž! Bude muset udělat některé ústupky, ale na rozpočtovém rámci a trendech se asi moc nezmění.
- Andrej Babiš podporu nesežene ale bude pověřený sestavením opakovaně nebo bude vládnout bez podpory. V tu chvíli bude shánět hlasy pro rozpočet všude možně. Konec konců ODS už na podzim u daňového balíčku ukázala, že Spolu neznamená vždycky spolu. Spíš ale neuspěje a jeho vláda pojede po Novém roce podle rozpočtového provizoria. Což znamená, že bude v jednotlivých měsících limitovaná výdaji podle roku 2020. To není z louže pod okap, ale rovnou do severního ledového oceánu s marným voláním o pomoc.
- Dříve či později prezident pověří sestavením vlády někoho se spolku Piráti – STAN – ODS – Top 09 – KDU-ČSL. Představit si jednání o vládě mezi pěti subjekty je dost náročné. Už teď to prý mezi nimi vře kvůli budoucímu premiérovi. V tom našem Kocourkově by si snad šlo představit i situaci, že někdo z téhle party bude jednat o koalici a zároveň zvedne ruku pro rozpočet à la AB-ANO. Který Schillerová a spol. protlačí prvním čtením ještě před volbami. Řekněme, že ne. Že rozpočet v předložené variantě podporu nezíská a zárodek budoucí koalice začne řešit, co s tím. Každopádně to znovu bude zavánět rozpočtovým provizoriem.
Snad jen do oblasti teorie patří varianta, kdy povolební situace bude tak neřešitelná, že dojde k rozpuštění sněmovny a novým volbám. Protože senát zákon o státním rozpočtu za žádných okolností přijímat nemůže. Dokonce jím ani neprochází, což ne každý ví.
Každopádně možnost, že schodek atakující hranici čtyř set miliard, projde, existuje. Ale stejně tak, a možná víc, že příští rok začne podle provizoria. Většina občanů ani firem to hned tak nepozná. Vyjma těch, které potřebují předpovídat agregátní poptávku a makroekonomickou stabilitu. Třeba ČNB.
Samozřejmě to ale bude problém pro budoucnost. Kdybychom zavedli index podnikatelské nejistoty, asi by mohl zase o něco stoupnout.
