Růst dluhu není vidět v inflaci, ale v cenách bydlení
Prezidentka ECB Christine Lagardeová zopakovala, že centrální banka úspěšně zkrotila inflaci, ale že je třeba sledovat vyšší inflační očekávání. Také čísla za ČR ukazují výrazný pokles spotřebitelské inflace. Přesto by se s tímto tvrzením dalo v jistém smyslu polemizovat.
Polemizovat naslepo by mohl i někdo, kdo nezná statistiku vývoje cen, a to jen na základě informace, že celosvětové zadlužení se v loňském roce zvýšilo o téměř 29 bilionů dolarů na rekordních 348 bilionů dolarů (více než sedm biliard korun). Informoval o tom Institut pro mezinárodní finance (IIF). Výše světového (či národního) zadlužení a výše globální (či národní) inflace spolu úzce souvisí. Rostoucí dluh znamená uvolňování nových peněz do oběhu. Ty se v případě, že nedochází k zásadním technologickým změnám typu změna rychlosti oběhu peněz, nebo nedochází k výraznému zrychlení produkce, propisují do cenového růstu. Akorát tento cenový růst nemusí být vždy nutně vidět v cenách spotřebitelských. Může to zpočátku být vidět třeba v cenách investičních statků. A to se právě děje.
Že se to odehrává v cenách akcií, o tom jsme již mluvili. Nyní tu ale máme potvrzení za českou ekonomiku, že k cenovému nárůstu dochází i u nemovitostí. Je to vlastně ventil pro skrytou inflaci. Podle posledních zpráv růst cen všech kategorií nemovitostí v Česku v uplynulém roce zrychlil tempo.
Cenová hladina rezidenčních nemovitostí v České republice se v roce 2025 opět posunula na historická maxima. Byty meziročně zdražily o 13,6 %, rodinné domy o 9,5 % a stavební pozemky o 7,2 procenta. Povšimněte si, že to vysoce převyšuje jak tempo růstu HDP, tak i tempo růstu spotřebitelské inflace.
Ekonomové i realitní kanceláře se shodují, že k růstu cen v uplynulém roce přispělo zejména uvolnění hypotečních podmínek v podobě nižších úrokových sazeb a současný růst reálných mezd. Jinými slovy, přispělo k tomu více peněz v oběhu, přesně jak jsme výše zmínili.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostly ceny bytů oproti předchozímu čtvrtletí o 2,7 %, čímž dosáhly nového maxima. Od konce roku 2023 se jejich hodnota zvýšila kumulativně o 17,8 procenta. Současně je patrné, že mezikvartální tempo růstu již tři čtvrtletí po sobě postupně oslabuje.
Nejvýraznější čtvrtletní nárůst byl zaznamenán v Karlovarském a Jihočeském kraji (více než 4 %) a ve Středočeském kraji (3,4 %). Z hlediska konstrukčního typu zdražovaly rychleji panelové byty (3,6 %) než cihlové (2,6 %). Největší zájem je o malé nemovitosti: ateliéry, studia a jednotky 2+kk či 2+1. Velké byty si tradičně drží pomalejší cenový růst kvůli užší skupině potenciálních kupujících. Průměrná doba potřebná k prodeji se mírně prodloužila na přibližně 4,8 měsíce.
Ceny rodinných domů ve čtvrtém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly o 2,2 %, čímž rovněž překonaly předchozí maxima. A stavební pozemky ve čtvrtém čtvrtletí zdražily o 2,5 %, což bylo nejrychlejší mezikvartální tempo za téměř tři roky.
Rekordní výše cen nemovitostí je společně s rekordní výší cen akcií dalším příkladem skryté inflace, která v klasických inflačních statistikách není vidět.