Proč je dobré, že historické objekty kupují zahraniční investoři

Česká republika je jednou ze zemí, které mají bohatou historii a tradice. Proto můžeme být hrdí na spousty nemovitých kulturních památek, některé dokonce označované jako národní kulturní památky, které máme rozeseté po celé zemi. Mnohé národy by nám mohly závidět.

V době socialismu byly tyto objekty, kterými jsou například zámky, hojně využívány pro funkce občanské vybavenosti, jako domovy důchodců, školky, dětské domovy, či pro ubytování dětí na škole v přírodě a podobně. Tato doba se na některých objektech významně podepsala, mnohé z nich byly necitlivě zrekonstruovány, či oholeny na zeď. Zdá se to být smutnou zprávou, ale pro nás architekty je to prázdné malířské plátno, které nám umožňuje hledat kompromis mezi novým a starým.

V současné době jsou historické objekty kupovány cizími investory, což je někdy vnímáno negativně. Je však třeba si uvědomit, že nemovitost si nikdo nesbalí a neodnese, má prostě svoje místo a je pevně spojená s naší zemí. Tudíž všechny investované prostředky jsou investovány do našeho kulturního dědictví. Tyto objekty mají své kořeny před mnoha staletími a přežijí nás všechny, pokud se o ně budeme starat. Základní otázkou je správný a citlivý přístup k tak významnému objektu. Tento přístup kontrolují orgány státní správy památkové péče, ať se jedná o Národní památkový ústav či místní úřady památkové péče. Není možné si s objektem dělat, co se komu zamane. Buďme tedy rádi, když se najde investor, klidně i z druhého konce světa, který vdechne památce nový život a věnuje mu náležitou péči, tudíž i nemalé finanční prostředky, prodlouží její životnost zase o pár desítek let a díky tomu se naše další generace budou mít na co odkazovat.

Úžasné na rekonstrukci takovýchto objektů je, že tím můžeme vstoupit do daleké minulosti, zaznamenat odkaz naší doby a zapsat ji tak do historického vývoje objektu. Stejně jak tomu bylo v době renesance či baroka, kdy mnohé stavby  dostávaly úplně novou, tedy tehdejší tvář, kterou dnes obdivujeme. Stejně tak zase náš vstup budou obdivovat naši potomci, či další generace. Stejně tak významné šlechtické rody, které objekty vlastnily, nebyly pouze Češi, ale i cizinci, kteří investovali do přestaveb či výstaveb. Také si na dostavby a přestavby povolávali zahraniční architekty a stavitele. Díky nim máme naše nyní naše současné kulturní dědictví.

Některé památky se vracejí do původního stavu, některým se dává tvář nová. Přes to všechno je potřeba k těmto obnovám přistupovat svědomitě a s velkým respektem. Jsme přesvědčeni, že jednou z ukázkových rekonstrukcí, odkazující na naši dobu, bude připravovaná rekonstrukce zámku Protivín, který se zařadí jako první do řetězce The Orb obsahující 12 unikátních sídel rozmístěných po celém světě.

Zámek Protivín má za sebou významný historický vývoj od gotiky, přes renesanci, baroko, rokokovou vestavbu interiéru, ale i zařazení na seznam objektů s občanskou vybaveností, kdy prošel celkovou rekonstrukcí. Poté stál 30 let bez povšimnutí a pro nás se tak vytvořilo nové plátno, na které můžeme kreslit.

Díky královské platformě Royal Capital Club, kterou založil Faris Petra, můžeme této památce vrátit svou původní funkci, pro kterou byla navržena, a tou je sídlo významného rodu.

Věra Nagyová, architektka a představitelka projektu The Orb