Třetinu nevoličů lze ještě přesvědčit
V Česku je přibližně 1,4 milionu chronických nevoličů. Častěji jsou mezi nimi lidé bez maturity s horší životní úrovní. Chroničtí nevoliči, tedy ti, kteří k volbám nechodí skoro vůbec, tvoří přibližně 17 % z oprávněných voličů. Nadprůměrně jsou mezi nimi zastoupeni lidé bez maturity, se špatnou životní úrovní a ve věkové skupině 30–55 let. Ukázal to aktuální průzkum společnosti STEM/MARK.
Ještě trochu větší je kategorie vlažných (ne)voličů, kterých je v Česku přibližně 1,5 milionu. Ti k volbách chodí jen příležitostně, v méně než polovině případů. Zajímavé je, že ze 2/3 se na této kategorii podílejí ženy.
Třetí skupinu lze označit jako frustrované nebo až rezignované (ne)voliče, kteří se účastnili voleb do Poslanecké sněmovny roku 2021, ale těch letošních se účastnit nechtějí. „Překvapilo nás, že jde pouze o 4 % populace. Ukazuje se, že naprostá většina voličů z minulých sněmovních voleb by k volebním urnám přišla i letos. Přitom ještě v loňském roce byla část skeptičtější. Volební zodpovědnost u nich nejspíše vítězí a v čase se zvyšuje,“ říká sociolog a autor studie Jan Burianec. Mezi těmi, kteří na podzim nejspíše do volební místnosti nedorazí, přestože před čtyřmi lety volit byli, jsou více zastoupeni minulí voliči koalic Spolu a Pirstan. Zastoupení zde mají ale také voliči parlamentní opozice či mimoparlamentních subjektů.
Nejdůležitější jsou podle dotázaných nevoličů (bez ohledu na to, jestli se jich v minulosti zúčastnili či nikoliv) prezidentské a komunální volby, zatímco za nejméně důležité považují ty do Evropského parlamentu nebo do Senátu. „Prezidentské volby jsou o konkrétních silných osobnostech, připadají jim jednoduché a jednoznačné. Kandidáty v komunálních volbách, hlavně v případě menších obcí, znají lidé osobně. Naproti tomu parlamentní volby jsou o „abstraktních“ politických stranách, složité a pro běžného občana nepřehledné,“ vysvětluje analytik STEM/MARK Radek Pileček.
Podobně jako rozhodování o podpořeném kandidátovi, politické straně či koalici, tak i rozhodování o samotné volební účasti nechává velká část populace až na poslední chvíli. České nevoliče můžeme rozdělit na tři přibližně stejně velké tábory: 1/3 ví již dlouho dopředu, že se voleb nezúčastní, 1/3 se rozhoduje až do poslední chvíle a u 1/3 se to liší případ od případu. Zatímco chroničtí nevoliči si většinou s rozhodováním příliš hlavu nelámou a k volbám jít prostě nechtějí, vlažní (ne)voliči častěji váhají a výsledná neúčast tak bývá spíše výsledkem jejich momentálního rozpoložení či zdánlivých malicherností, jako je například aktuální počasí.
Skoro polovina nevoličů nedůvěřuje ani lidem
Přestože i v řadách nevoličů označila více než polovina volby do Poslanecké sněmovny za důležité, současné Poslanecké sněmovně důvěřuje pouze 8 % dotázaných, podobně jako vládě. Prezidentovi důvěřuje naproti tomu relativně vysoká 44 % nevoličů a například Evropské unii 28 procent. Tyto hodnoty jsou stejně jako hodnoty důvěry v soudy, média apod. podstatně nižší ve srovnání s celou českou populací. „Alarmující je srovnání nevoličů oproti obecné populaci v rámci celkové mezilidské důvěry. Například podle nedávného výzkumu CVVM nevěří lidem kolem sebe 17 % Čechů, ovšem v naší studii zaměřené výhradně na nevoliče to vychází na 46 %,“ upozorňuje Burianec. Větší míra nedůvěry k ostatním lidem panuje u mladých nevoličů, méně vzdělaných a u těch s nižší životní úrovní.
Česko považují nevoliči za prozápadně orientovaný, ale spíše chudý a zakřiknutý stát se špatnými mezilidskými vztahy. Oproti voličům si ještě častěji stěžují na celkové negativní směřování. „Vůbec nelze argumentovat, že by lidé k volbám nechodili, protože jsou se vším spokojení a necítí potřebu změny. Vývoj by však musel být zřejmě ještě mnohem kritičtější, aby nevoliče donutil k volbám přijít a hlasovat pro nějakou změnu či směr,“ uvažuje Jan Burianec.
Nejčastějším důvodem nezájmu o účast v parlamentních volbách na podzim 2025 je pocit, že není koho volit, všichni jsou (stejně) špatní a lidé politikům nevěří. Ve skupině frustrovaných (ne)voličů tento důvod zmínilo dokonce 56 % dotázaných, v celém vzorku nevoličů 43 procenta. Druhá zásadní příčina neúčasti některých oprávněných voličů je skutečnost, že jednoduše necítí potřebu a politika je prostě nezajímá (24 %). Třetí nejčastější důvod představuje pocit, že volby nic nezmění a nemá to smysl (16 %). Časové či zdravotní důvody naproti tomu uváděly jen jednotky procent nevoličů. Časové hlavně mladí pod 30 let (cestování či práce v zahraničí, případně nutnost jet do místa svého trvalého bydliště), zatímco zdravotní v podstatě výhradně senioři nad 60 let.
„Klíčovým faktorem neochoty podstatné části populace účastnit se voleb je celkový negativní obraz české politické scény a také absence politického subjektu, se kterým by se lidé ztotožnili a šli ho ‚s nadšením‘ podpořit,“ shrnuje analytik Radek Pileček a dodává, že pouhé hledání menšího zla není cestou k vyšší volební účasti. „Vysokou volební účast jsme v České republice evidovali v 90. letech, jenže opoziční smlouva z roku 1998 ukázala lidem, že se politici mohou nakonec dohodnout jakkoliv. Tím se zhroutila do té doby neprostupná pomyslná hráz mezi pravicí a levicí a výrazně klesla důvěra lidí ve volby jako takové a v jejich skutečnou moc něco změnit,“ doplňuje sociolog Burianec.
Kampaň může k volbám přesvědčit třetinu nevoličů
Přibližně třetina českých nevoličů by své rozhodnutí o neúčasti v podzimních parlamentních volbách ještě mohla změnit. U chronických nevoličů se to týká 16 %, zatímco u vlažných (ne)voličů až 51 procento. „Tato polovina z 1,5 milionu vlažných (ne)voličů tudíž představuje zásadní část elektorátu, se kterou se jistě pokusí politické strany v předvolebních kampaních pracovat a přimět je k volební urně dorazit,“ podotýká Burianec s tím, že klíčem bude hlavně pozitivní předvolební kampaň (např. prezentace toho, co během minulého volebního období političtí představitelé již odpracovali a na co mohou dále navázat), jelikož z negativních kampaní jsou nevoliči lidově řečeno otrávení a volební účast naopak mohou spíše snižovat.
„Z hlediska vnímání prioritních politických témat se nevoliči téměř vůbec neodlišují od voličů, takže v této záležitosti mají politické strany vlastně celkem usnadněnou práci,“ říká Radek Pileček. Aktuálně vychází pětice témat, na která by měli podle nevoličů politici upřít největší pozornost: 1) ceny a kvalita potravin; 2) ceny energie (pozn. autorů: jedná se do určité míry spíše o sezónní téma); 3) zdravotnictví; 4) platy a životní úroveň; 5) dostupnost bydlení. Těchto pět témat je shodných u nevoličů jako u celé populace. V zásadě jde o témata, která se nejvíce dotýkají každodenního života a peněženek českých obyvatel, proto není překvapením, že se vyskytují v popředí.
Výzkum agentury STEM/MARK byl realizovaný komplexní formou skupinových diskuzí a kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo kombinací telefonického a online sběru dat na Českém národním panelu. Celkem se zúčastnilo 1207 respondentů reprezentujících české nevoliče proporčně podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Kvantitativní data byla sbírána v termínu od 24. února do 12. března 2025. Kvalitativní předvýzkum proběhl v únoru 2025 formou dvou skupinových diskuzí s chronickými a vlažnými nevoliči.