Poptávka po energiích prudce roste. Ve zpomalení emisí vede Evropa
Rychlý růst poptávky po elektřině v celém světě zvyšuje spotřebu z obnovitelných zdrojů, jádra, ale i uhlí a plynu. Uvádí to Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Nárůst pokrývají hlavně OZE a plyn
Globální poptávka po energii stoupla v roce 2024 rychleji, než bylo v posledních letech zvykem. Rostla spotřeba elektřiny. Jak IEA – asi k překvapení nejednoho ekonoma či energetika – uvádí, významnou měrou ji pokryla nabídka produkce obnovitelných zdrojů. Ale i drahého a přeci jen fosilního plynu. V menší míře i jádra a poměrně málo uhlí. Což je překvapivé, protože spotřeba uhlí ve světě roste a očekává se, že tento trend bude ještě pár let pokračovat.
Hlavní růst poptávky (spotřeba elektřiny loni stoupla o 4,3 %) připadl na jiné než vyspělé země. Ovšem pozor, podle některých statistik se do rozvojového světa pořád počítá například Čína. Nám, kteří pochybujeme, zda elektrifikace světa nepřevádí jen emise z aut a topenišť do elektráren, by mohl zavřít ústa fakt, že podle IEA většinu nárůstu zvládly obnovitelné zdroje. A dokonce 80 % spotřeby pokrývají ony a jádro. Navíc podle agentury byla akcelerace poptávky spíš než přechodem na vytápění a pohánění aut elektřinou způsobena extrémními horky. A tudíž nárůstem spotřeby na klimatizace.
Klesá podíl ropy jako energetického zdroje a stále rychleji roste podíl plynu. Poptávka po uhlí stoupla jen o jedno procento. Jsme tedy na dobré cestě. Má to jen pár háčků.
emise CO2 vzrostly o 0,8 %
Emise CO2 stále rostou. Sice to loni bylo jen o relativně nepatrných 0,8 procenta. Což po pravdě neodpovídá ekonomickému růstu, takže jde nepochybně o úspěch. Táhne to ale hlavně Evropa. V USA podíl solárních a větrných elektráren dosáhl jen 16 % a v Číně 20 %. Celosvětově dosáhl podíl obnovitelných zdrojů 32 %. Není to úplně srovnatelné, protože do této kategorie patří energie z vody. Ta je ale ve většině zemí (např. kromě Švédska či Norska) spíše okrajová. Hlavně Evropská unie snížila své emise o 2,2 %, zatímco USA o 0,5 %.
Celosvětový nárůst jádra o 33 %
Je tedy poměrně jasné, kdo tento náročný proces platí. Nesmírně zajímavý je nárůst jádra o 33 %! Přitom výstavba jaderných elektráren trvá léta a v Evropě nový blok ve Francii přidal jen minimální výkon.
Poměrně zásadní je asi závěr. Emise CO2 byly nejvyšší v historii. Klíčové byly ty z uhlí, které z drtivé většiny jdou (tedy jejich nárůst) i podle zprávy za Čínou, Indií a jihovýchodní Asií. Zatímco Evropa a USA emise snižují, takzvané rozvíjející se trhy je svým růstem převážily. Emise z uhlí vzrostly o 2 %, zatímco ze zemního plynu o 3,7 % a z ropy o 0,3 %.
Úplně největším zločincem je Indie, protože v Číně nárůst emisí pomohly omezit vysoké výkony vodních elektráren, pokles výroby cementu a instalace nových OZE.
Ačkoliv trendy z hlediska životního prostředí vlastně nejsou úplně špatné, jasně se ukazuje několik velmi vážných otazníků.
- Co se bude dít s emisemi, pokud Čína restartuje svůj rychlý ekonomický růst? A co, pokud urychlí růst v Indii?
- Bude-li pokračovat oteplování planety, což je téměř jisté, povede to k dalšímu růstu spotřeby energií? A tedy k růstu emisí?
- Jak dlouho bude platit transformaci Evropa, kde je elektrická energie extrémně drahá?
- Jak to, že se USA daří emise snižovat, a přitom na rozdíl od Evropské unie má nižší ceny energií?
- A nebude Evropa bita násobně, až se projeví politika Donalda Trumpa, který na ekologii kašle víc než Čína?
Odpovědi bohužel zpráva IEA dát nemůže.
