Politické strany na poslední chvíli ještě slibují. Často nemožné nebo nebezpečné
Levné potraviny a energie, dostupné bydlení, důstojné penze. Je toho hodně, co na nás politici valí. Většinou jde spíš o pohádky.
Boj o úspěch ve volbách je mimořádně ostrý a demagogický. Srovnat by se s tím dal snad rok 1998, kdy ODS vyzývala voliče k mobilizaci („volám všechny, kteří chtějí žít svobodně“). Aby zabránili nástupu levice – kterou pak ODS umožnila opoziční smlouvou.
Od těch dob agresivita klesla, aby pak zase vzrostla. Dnes jí dává největší impulz bezesporu Stačilo! Vedle osobních útoků se kampaně hemží i spoustou slibů. Jsou některé z nich reálné?
Drahota a ceny potravin
Čechy ceny drtí, a to i tam, kde rostou mzdy (což není všude). Dokonce tu máme termín Fyjalova drahota. Ještě dnes se asi najdou lidé, kteří si myslí, že ceny v obchodech určuje stát. Řada dalších asi ví, že ne, ale tak nějak svádí drahotu na vládu.
Stát samozřejmě ovlivňuje koncové ceny přes daně a taky pro nebo protiinflační politikou. Tu má v gesci hlavně centrální banka, ale rozhazování peněz nebo naopak utahování státních výdajů má rovněž svůj vliv. V tomhle smyslu se vláda moc čím chlubit nemá. Ale primárním viníkem není.
Pokud dnes někdo slibuje zlevnění potravin, těžko asi najdete ekonoma, který by řekl, jak to udělat. Chtělo by to větší konkurenci (je otázkou, zda šlo vzniku oligopolní struktury v maloobchodě a potravinářství zabránit) a snížení cen energie. Zatím spíš hrozí opak – třeba kvůli chystaným povolenkám ETS2. Samostatnou otázkou je, co udělá s cenami potravin připravovaná dohoda se státy Latinské Ameriky Mercosur.
Pokud by někdo z politiků reagoval dotacemi do zemědělství, tak zase půjde o náklady, a hlavně – problém je i v jiných článcích řetězu, kterým se dostávají potraviny do obchodů.
Levná energie
Tady má stát řadu možností. Jenže všechny narážejí na náklady (když ceny zastropuje a zadotuje, bude se to muset zaplatit z daní, pojistného atd., nebo na dluh) nebo mezinárodní dohody. Zestátnění ČEZ samo o sobě ještě nic neřeší. Pomohla by asi dočasná rehabilitace uhlí nebo systémové změny, které by umožnily pokles regulované složky ceny. Ta totiž strašně roste, hlavně v návaznosti na zavádění obnovitelných zdrojů. To všechno jsou ale procesy na dlouhou dobu, s lobbistickými zájmy a rizikem soudních sporů.
Když jsme u cen, stát by mohl spíše zahýbat například s těmi u stavebních prací. Primárně uvolněním norem, které stavby a rekonstrukce prodražují hlavně v důsledku tlaků na snižování uhlíkové stopy, energetickou úspornost, používání recyklátů (kterých je přitom nedostatek) apod.
Důstojné důchody
Ano, důchody lze zvednout. A stát ještě více zadlužit. Zatím stále platí, že nám půjčí kdekdo a rád. Příklady USA a Francie ale ukazují, že to nemusí platit navždy. A že ty dluhy nepůjde valit donekonečna. Navíc je tu demografická krize, kterou samozřejmě lze zpochybňovat stejně jako třeba existenci vzduchu, ale nic to na ní nemění.
Stejně asi koalice na bázi ANO k nějakému zvýšení přistoupí. Bude to náklad do budoucna. Dlouhodobě hrozí spíš pokles. To ani paní Konečná nezmění. Pokud nezavede centrálně řízené hospodářství a neznárodní velké majetky.
Vyšší platy státních zaměstnanců
Platí pro ně v podstatě to, co pro důchody. Ano, jde to. Ale má to své náklady, které nikdo moc neřeší.
Vyhnání Ukrajinců, aby bylo dost pracovních míst
Je otázkou, zda Češi mají o ta pracovní místa zájem. A zda jsou v těch regionech, kam imigranti klidně přicestují s tím, že budou bez rodiny spát někde na ubytovně. Spíš by to pro ekonomiku mohlo znamenat zdražení či nedostupnost některých služeb (hlavně ve stavebnictví, obchodě, úklidových službách a pohostinství).
Mír a konec naší podpory Ukrajiny
Že zrovna nějaký český politik ukončí válku na Ukrajině, patří někam mezi sny, ale ještě spíš bludy. Ukončit podporu lze. Znamenalo by to určitou úsporu (i když ne zásadní) a možná mezinárodní izolaci. Jak by dopadla do našich životů, je spíš s otazníkem. Ale že by to vydělalo na výrazně vyšší důchody, to vážně ne.
Dostatek bytů
No, o tom se mluví už léta a nikde nic. Další podoba stavebního zákona se nenarodí přes noc a obce se do výstavby taky nehrnou. Protože to by pan starosta musel počítat s tím, že bude ve svém křesle aspoň tři volební období, aby mu to stálo za to.
Všechny skvělé nápady, jak sankcionovat lidi za to, že si koupili byt a teď v něm nebydlí, jsou z kategorie omezování práva nakládat se svým vlastnictvím dle svého uvážení. Může to otevřít dveře nebezpečným experimentům a právní nejistotě. Dotace na bydlení pak mohou ceny ještě zvednout, protože nabídka je prostě omezená. A stavění místo zbrojení? To chce jen kalkulačku…
Nakonec jsou tu nižší daně. Ty bychom potřebovali, byť analýzy ukazují, že snížení daní z příjmu firem většinou ekonomický růst nepodnítí. Spíš bychom potřebovali snížit DPH. Jenže státní rozpočet si to asi těžko může dovolit bez razantních škrtů na výdajové straně.
Ještě jednu věc je třeba dodat. Jakékoliv experimenty mohou ovlivnit kurz koruny. Pokud by klesla, vydělali by na tom exportéři. Avšak dopad do inflace by mohl být nemalý a přispět znovu ke zvýšení úrokových sazeb. Což by pro firmy, ale hlavně lidi s hypotékami byl znovu velký problém.