Nomura už jednou měnovou krizi v Česku trefila. Poměrně přesně
Negativních předpovědí je v dnešní ekonomice poměrně dost. Ne všechny člověk musí brát za zjevenou pravdu. Z jedné ale může pamětníky mrazit. Jestliže Nomura Česku předpovídá možnou měnovou krizi, tak to není poprvé. A naposledy se trefila.
U nás tahle banka nemá nejlepší kredit, a to v kvůli vlastnictví IPB. Nicméně její předpovědi mívaly ve světě vždy poměrně slušnou váhu. Někdy kolem roku 1997 varovala, že Česká republika čelí riziku měnové krize. Primárně samozřejmě kvůli narůstající vnější nerovnováze. Jinými slovy, příliš mnoho dovážela a málo vyvážela. K tomu se připojil skrytý deficit veřejných financí.
Nynější člen bankovní rady ČNB a kdysi zástupce ředitele Institutu ekonomie centrální banky Oldřich Dědek popsal tehdejší situaci v podrobné studii. Podle ní nejeden ekonom tento problém vnímal velmi vážně. A centrální banka se snažila mluvit s politiky o potřebě jej řešit. Avšak narážela na značnou neochotu.
nejeden ekonom tento problém vnímal velmi vážně
To vše ale veřejnosti zůstalo skryto. Hospodářské noviny napsaly, že by to bylo k smíchu, kdyby nešlo o tak váženou instituci. Takže takto je spíše k pláči, jak může vydávat podobné nesmysly.
Světe div se, Nomura dokonce vydala jakési prohlášení, kde své závěry relativizovala. Pozornější pozorovatel si mohl položit otázku, nakolik to může souviset s jejími aktivitami v ČR. A s tím, že se v zákulisí mluví o propojení IPB s ODS.
Stává se vám často, že se musíte omlouvat?
Pro postoj mainstreamu ale byla spíš typická následující historka. Když se ke skupince českých novinářů v Londýně přidal český analytik Nomury, vyprávěje poměrně podrobně, co jeho zaměstnavatele k závěrům vede, zeptala se prestižní, dalo by se říct legendární redaktorka: „Stává se vám často, že se musíte omlouvat?“
Za smíchu většiny „kolegů a kolegyň“ debata skončila a dotyčný analytik zůstal na místě jako usvědčený hlupák. Ještě týž večer novináři v hospodě rozebírali, jak je možné, že někdo vydá takový nesmysl, když česká ekonomika je ve famózní kondici. Kdo nesouhlasil, byl za toho, „co pořád něco má.“
Nejde ani tak o potřebu ukázat, jak naivní byla tehdejší nálada v maistreamu. Spíš o to, že obecně nastavená rétorika funguje často jako dogma.
Pád kurzu sejmul i vládu
Za pár týdnů začala koruna padat a s ní i vláda. Přišly rozpočtové škrty a uvolnění kurzu měny.
„Ve světle mezinárodního srovnání dopady krize nevyzněly tak dalece
dramaticky, jak byla nastavena původní očekávání. Česká vláda nemusela žádat o
oficiální pomoc v zahraničí, odchod investorů nedosáhl stadia nekontrolovatelné paniky
a měnový kurz se nijak dramaticky nepropadl,“ napsal Oldřich Dědek v roce 2000.
I proto zvláště ti mladší už dnes neví, o čem byla řeč. Nás pamětníky ale z toho varování trošku mrazí. Hlavně proto, že výrazný pokles měny by zřejmě znamenal obnovení inflačních tlaků kurzovým kanálem.