Nízká nezaměstnanost není úplně zdravá
Velice nízká míra nezaměstnanosti ukazuje sílu i slabost probíhajícího hospodářského oživení u nás. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že v červenci nezaměstnanost zůstala na 3,7 procenta, stejně jako v červnu.
To není obvyklý jev. Obvykle v letních měsících nezaměstnanost sezónně stoupne, protože na pracovní trh vstupují absolventi středních a vysokých škol. Zaměstnavatelé zase nabírání nových pracovníků odsouvají na období po dovolených. Zpravidla tento pohyb převládne nad opačným, kdy zemědělské, lesnické a stavební podniky, ale také řada služeb, především ve stravování a ubytování, nabírá sezónní zaměstnance a brigádníky. Letos tedy ani absolventi statistikou nepohnuli.
Chybějí i cizinci
Oživení po pandemických omezeních je natolik silné a všeobjímající, že úřady práce evidují historicky nejvyšší počet volných míst: 358 152. Je to o 23 869 více než ve stejném měsíci loni. Uchazečů o práci bylo v červenci 272 178, to zase bylo o 7495 méně než před rokem. Nezaměstnaných tedy ubývá dlouhodobě. Na jedno volné místo teď statisticky vychází 0,8 uchazeče. Lidí je málo, chybějí i zahraniční pracovníci, dokonce už i ti zaměstnaní na černo.
Ekonomka Markéta Šichtařová před časem vyjádřila názor, že státní podpory pro udržení zaměstnanosti při covidovém uzavření ekonomiky nejsou nejlépe vydanými penězi. Že fixují zaměstnanost i v podnicích, které by dříve nebo později musely počty zaměstnanců snížit, nebo by měly zaniknout.
Firmy teď nyní místo toho, aby podnikly restrukturalizaci, automatizaci nebo likvidaci, tedy snížení počtu zaměstnanců, nabírají zakázky a hotovost na účtech využívají k nákupu stále dražších vstupů – surovin, polotovarů, energie. Do investování se nehrnou. Není čas, není důvěra v nejbližší další vývoj, nejsou stavební kapacity, nejsou lidi (odborníci IT, inženýři…), atd… Konec konců, stav, kdy vklady podniků v bankách převyšují úvěry, o podobných tendencích jasně vypovídá. Nyní tedy M. Šichtařová svůj názor v podstatě opakuje, když říká: „Bez předchozích programů vládní pomoci bychom se pohybovali na mnohem vyšších úrovních /nezaměstnanosti/. Český trh práce každopádně neprošel během koronakrize očistným procesem.“
Jsou to stále titíž
Povzbudivé není ani to, že strukturálně je nezaměstnanost monotónně stejná. Nejvyšší je v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji (5,5 % a 5 %), největší poptávka je po nekvalifikovaných pracovních silách do zpracovatelského průmyslu, zemědělství, stavebnictví a služeb. Relativně novým jevem může být to, že do znovu otevřených restaurací se nevrací původní personál. Ti lidé nevěří, že tyto podniky znovu uzavřeny nebudou, nebo si našli lépe a stabilněji placená místa.
Lidé chybějí i v dopravě, podle průzkumu ČESMAD dopravci postrádají 15 tis. řidičů do nákladní a 5000 řidičů do autobusové dopravy. Není divu. Odpovědnost obrovská, pracovní doba všelijaká, rizikovost vysoká (sem patří i rizika pokut a dalších restrikcí – řidič pracuje pod neustálým dohledem všech policií Evropy), výdělky nic moc. Zejména v autobusové dopravě, kde obslužnost území zajišťují města či kraje a dopravce vybírají veřejnou soutěží. Uchazeči se snaží vyhrát, což znamená nabídnout nejnižší cenu, a když zdražují paliva, stoupají poplatky za dálnice a požadavky objednatelů na vybavení vozidel, musí se šetřit na řidičích. Nákladní dopravci se potýkají s podobnými problémy, ale ti alespoň mohou hýbat s cenami přepravy.
Ale to jsem odbočil. Stojí ještě za poznámku, že podle metodiky Eurostatu byla u nás míra nezaměstnanosti v červenci 2,7 %, což je nejméně v EU (průměr 6,8 procenta).
Ekonomové odhadují, že v podzimních měsících se přece jen absolventi do statistik dostanou a že klesne nabídka sezónních prací, takže nezaměstnanost stoupne ke konci roku až na 4 procenta. Neberte to cynicky, ale doufejme, že se také stabilizuje regulační prostředí, firmy získají určitý dlouhodobější horizont svého fungování a jednak začnou investovat, jednak na ty nejslabší konečně také dojde. Pracovní trh pak dostane nové kontury.
