Nikdo neví, co by se stalo, kdyby to Rusko zkusilo
Ruské vzdušné síly „…poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti,“ oznámila ve čtvrtek ruská státní agentura TASS. Takže už tu máme „nepřátelské jednotky“ bránícího se státu a také zbraň s velkým ničivým účinkem použitou se záměrem tento účinek demonstrovat.
Podle serveru Echo24.cz Rusové bombou vážící přes 3 tuny zaútočili na budovu pošty. „Rusko spustilo masovou výrobu bomb FAB-3000 letos v březnu. Podle informací webu Armádní zpravodaj je bomba schopna svými střepinami zabíjet až do vzdálenosti 260 metrů od místa dopadu,“ píše Echo. Ruskojazyčný servis BBC napsal, že záběry z útoku zveřejnil telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruským vojenským kruhům.
Jsme už v té třetí světové, nebo ne? ptají se čtenáři i nečtenáři Světa hospodářství. Jedni experti odpovídají, že zdaleka ne, jiní, že fakticky už ano, ale aby moc nestrašili, dodají nějaký vhodný přívlastek, např. že válka je hybridní, informační, aj. Pak se ještě mudruje o tom, zda svět je ještě bipolární, nebo už zase bipolární, nebo multipolární. Nikoliv, svět je zlej. Jsou ale státy, které se snaží zlo umravňovat, nepouštět ho pokud možno mezi lidi a do cizích států. Vedle nich jsou země, pro které je zlo běžným pracovním náčiním pro zařizování a prosazování vlastních neušlechtilých představ a cílů. Z tohoto pohledu jsou konflikty pobíhající dnes kolem planety konfliktem světovým. Filosoficky ani politicky to však celou situaci nijak nekomplikuje.
Když zůstaneme u té Ukrajiny a pohlédneme na její hospodářskou mapu a mapu území okupovaných a nárokovaných Ruskem, je zřejmé, že agresor se zaměřil na nejbohatší ukrajinské krajiny. Donbas a Charkovská oblast oplývají nejen černým uhlím, ale hlavně zemním plynem, kterého má (měla…?) Ukrajina druhé největší zásoby v Evropě. Železné rudy má Ukrajina desetinu světových zásob, titanu osmnáctinu až pětinu (zde jsou průzkumy zatím nedokončené) a lithia největší rezervy v Evropě. Což není úplný výčet surovin. Spojené státy mají již od roku 2018 oficiálně identifikováno 35 nerostů klíčových pro hi-tech rozvoj. Velkou část z nich najedeme ve slušném množství právě na Ukrajině.
okupace ukrajinských území a nynější válka není nic složitějšího, než ozbrojená loupež
Podobně Ruskem okupovaný poloostrov Krym s městy Sevastopol a Oděsou jsou největšími přístavy v Černém moři, jsou to významné obchodní a dopravní uzly a samozřejmě také základny vojenského námořnictva. Z ekonomického hlediska není nejdříve okupace ukrajinských území a nynější válka nic složitějšího, než ozbrojená loupež. Světovost konfliktu spočívá v tom, že se rozhoduje, zda takovou lumpárnu ostatní svět Rusům dovolí, nebo ne.
Zlo ve světě získává navrch. Je to dobře patrné na takových globálních organizacích, jako je OSN. Kdysi zakládaná jako organizace mírová, v současnosti jednoznačně stranící útočícím a krutým Palestincům proti Izraeli. A přinejmenším bezradná nad válkou rusko-ukrajinskou. Stálým členem Rady bezpečnosti OSN (RB) je totiž i Rusko. To se pokusilo počátkem června svolat zasedání, na kterém by Ukrajině byl vydán zákaz aktivní obrany. Oficiálně se jednalo o protest proti západem poskytnutým zbraním, které Ukrajině umožní zasáhnout cíle na ruském území. Načež se pochlubilo novou třítunovou bombou, kterou lze zasáhnout Ukrajinské území.
Za ruská území je ovšem Moskvou považován také Krym a tak zvané nezávislé republiky Doněcká a Charkovská. Členství Ruska v RB je dnes čirým paradoxem, pochopitelným snad jen v souvislosti s historií vzniku tohoto tělesa. V říjnu 1945 bylo stálými členy jmenováno pět států, v podstatě vítězných mocností nad Německem, Japonskem a Itálií. Těchto pět stálých členů jsou také, shodou okolností, prvními držiteli jaderných zbraní.
Z toho jim vzešly určité povinnosti, například nešířit je a nepoužít jako první, jak praví příslušné mezinárodní smlouvy. Rusko, tento dnes nejnebezpečnější stálý člen Rady bezpečnosti, ale téměř neustále vyhrožuje, co udělá, když západní státy nebo Ukrajina provede to či ono. A nepokrytě naznačuje i použití svých zbraní jaderných. Ostatní členové RB zatím nezformulovali žádnou kloudnou odpověď, co se stane, když to Rusko udělá. Snad aby nějak neeskalovali…? Bylo by to bráno jako výhrůžka. Ale také jako odpověď, jasné sdělení: pane Putine tak vocaď pocaď, jo? A vyostří se polarizace veřejnosti, už tak ostrá v důsledku pomoci či nepomoci Ukrajině. Pro některé by to byla úlevná informace, sníží se nejistoty a bude jasné, co bude, i kdyby to bylo riskantní a nepříjemné. Pro druhé to bude eskalace a oznámení vstupu do třetí světové – jaderné – války. Vinou Západu (!).
Vyhýbáme se v tomto textu pozici NATO. Tento pakt je velmi opatrný z pochopitelných důvodů. Už proti němu nestojí Varšavská smlouva, tedy jasný bipolární nepřítel. Ta byla rozpuštěna, ale nová Moskevská smlouva (Ruska s Čínskou lidovou republikou, Severní Koreou, Íránem, Palestinou – neexistující, ale zastoupenou v OSN – Běloruskem, Moldávií, případně dalšími oporami světového míru) ještě není dojednána. Tomáš Vlach k tomu v Lidových novinách jednoznačně píše: „Do budoucna čeká Alianci množství výzev. Z těch, o kterých víme, jsou to pokračování jednání o míru, velmi složitých, neboť pozice válčících stran jsou diametrálně odlišné a kompromis v podobě ústupků Rusku lze z hlediska mezinárodního práva jen stěží akceptovat.“
Anebo setrvejme u myšlenky světa nepolárního. Je i krásnej, hej Jude, věř v něj. (Jude je tady jako Jitka, ne Žid, prosímpěkně. Pozn. aut.)
