Netvařme se, že hlasy proti Ukrajině jsou něčím okrajovým
Na páteční demonstraci proti vládě, podpoře Ukrajiny a vůbec všemu možnému dorazilo méně lidí než na tu první, záříjovou. To ale nic neznamená. Odpor proti postojům vlády i podpoře napadené země je silný a neměli bychom ho brát na lehkou váhu.
Možná to bylo tím, že se pořadatelé demonstrace už odmaskovali jako přinejmenším částeční podporovatelé Ruska. A s tím část lidí protestujících proti vládě nechce nic mít. Ale také se jim třeba jen nechtělo obětovat jeden ze tří (nikoliv dvou) dnů volna, pro mnohé navíc během podzimních prázdnin. Nebo už neměli na to přijet podruhé či potřetí (ono to totiž není zadarmo, naopak je to mnohem dražší než dřív). Eventuálně mají pocit, že už se vyjádřili, ať se teď zapojí další.
Důvodů, proč byla páteční demonstrace početně slabší než ta „sedmdesátitisícová“, může být hafo, a nám přísluší o nich leda spekulovat. Stejně tak můžeme nadšeně konstatovat, že na nedělní akci na podporu Ukrajiny, LGBT komunity, ale podle vlajek i Evropské unie, přišlo podobné množství lidí. I přesto, že jde o názorově nehomogenní skupinu.
Minimálně cíle podprovatelů LGBT mohou být různé, od podpory po smrtícím útoku v Bratislavě až po pozitivní diskriminaci. Stejně tak podpora evropské orientace není totéž co nadšení ze současného fungování unie.
Každopádně se stačí podívat kolem sebe, poslouchat občas na pracovišti, v hospodě, na sportovišti, dětském hřišti, rodinné oslavě, v MHD nebo prostě na ulici… Lidí, kteří nesouhlasí s podporou Ukrajiny a chtějí vládu, jež by ji vykšeftovala za levnější plyn, je strašně moc. Slyšíte je úplně všude.
Lidí, kteří nesouhlasí s podporou Ukrajiny a chtějí ji vykšeftovat za levnější plyn, je strašně moc
Vzpomínám si na vojenskou přípravu na VŠE. Jistý podplukovník tam s námi vedl vášnivé debaty o politice. Když mu jeden student odvážně tvrdil, že vláda má dělat to, co si přejí lidé, oponoval. Vláda a strana podle měj měly dělat to, co je správné. „Bylo správné, co chtěli lidé v roce 1968? Nebylo,“ dokládal svou tezi příkladem z praxe.
Kdo určuje, co je správné, jsme se ani neptali. Protože to bylo přeci jasné a bylo to vědecky ověřené. Děsí mě představa, že správný by dnes byl nástup do řiti Vladimíra Putina, protože by ho chtěla většina.
Snad to ještě není většina
Snad to většina ještě není. Ale nelze tyto hlasy brát na lehkou váhu. I bez ohledu na to, že jejich zastánci neuspěli v posledních volbách. Ty parlamentní totiž byly loni, za úplně jiné situace. Takže by na to vláda neměla spoléhat.
Skutečností je, že se mnohé změnilo, a lidí, jimž jsou svoboda, solidarita a demokracie ukradené, přibylo. Měli bychom to vzít jako fakt. Stejně jako třeba to, že si Evropa zdevastovala svoji energetickou bázi či že je brutálně závislá na importech klíčových dodávek z Asie. I že si inflaci způsobila z velké části sama.
Kdyby dnes proběhly znovu sněmovní volby, troufám si tvrdit, že by se do dolní komory nikdo nový z vysloveně protiukrajinských stran nedostal. Jenže nelze nevidět, jak sílí SPD. Přitom je otázkou, kolik těch naštvaných věří, že by kormidlem otočil i Andrej Babiš.
A jen tak mimochodem, Hitler ani Mussolini volby taky nikdy nevyhráli. Přesto ovládli své země a první z nich rozpoutal nejhorší válku v dějinách. Zatím nejhorší.
