Německé sliby a finance se otřásají v základech. Padne snad vláda?
Smíšené pocity? To je přesně to, co může člověk zažít, když čte zprávy o německém klimatickém fondu.
Německo – to je ta země, která se rozhodla vyrobit nový svět bez stabilních zdrojů energie. Země, která za covidu rozdělovala lidi na poslušné a nepřípustně svobodné. Země, která chce sjednocenou Evropu, ale při podporách své ekonomiky si s rovnými podmínkami hlavu neláme. A taky země, co se až do loňska kamarádila s Vladimírem Putinem.
Skoro ve všem je namočený i současný kancléř Olaf Scholz, který před nástupem do nynějšího úřadu zastával funkci ministra financí a vicekancléře v kabinetu Angely Merkelové. Jeden by mohl mít radost, pokud se v německých médiích začíná spekulovat, zda stávající koalice přežije nečekaný verdikt soudu, který jí zablokoval 60 miliard eur v klimatickém fondu.
60 miliard na ulici nenajdeš
Jen velmi krátce – Německo má podobně jako řada jiných zemí (včetně České republiky) zavedenou tzv. dluhovou brzdu. Tedy, že při dosažení určité úrovně dluhu se už nesmí dál. Existují ale výjimky, kdy ji lze porušit. Třeba když WHO označí něco za pandemii.
Země si tak napůjčovala peníze kvůli covidu, ale kupodivu je nějak nepotřebovala. Nevyužité půjčky převedla do tzv. klimatického fondu – a teď jí je soud zablokoval, neb tato praxe je podle něj protiústavní.
V principu se nestalo nic jiného, než že vláda chce použít peníze vypůjčené v roce 2021, které se už do rozpočtu promítly. Jenže podle soudu si je půjčila za jiným účelem a to se nedělá. Pokud by si teď měla půjčit znovu, bude to vzhledem k aktuální výši úrokových sazeb výrazně dražší.
podle soudu si peníze půjčila za jiným účelem a to se nedělá
Vláda nebude moc naplnit některé sliby a záměry, aniž by prohloubila rozpočtový schodek. Deník Handelsblatt připomíná mj. dotace na ekologickou transformaci průmyslu, dotace na nové továrny k výrobě čipů, dotace na zateplení domů a transformaci železnic.
Někde v čele, jinde na okraji komentářů se objevuje myšlenka, že tohle by stávající, tzv. semaforová koalice nemusela přežít. Jeden by se mohl začít radovat, protože tahle nesourodá parta, kde každá ze tří nohou musí slibovat jiné skupině, a tudíž se slibuje a rozdává hodně, půjde konečně od válu. Jako vždycky to má ale svá „ale“. Minimálně dvě:
1. Pokud rozhodnutí soudu přispěje k prohloubení německé ekonomické recese, odneseme to všichni. Celá Evropa a Česko na prvním místě. Německo (kdyby někdo nevěděl) je náš klíčový trh a taky mnohde klíčový zaměstnavatel.
2. Jaká je alternativa? Kdyby kočkopsa svobodných a sociálních demokratů se Zelenými nahradila nějaká parta vedená CDU/CSU. Není dobré zapomínat, že ačkoliv současná vláda se chová jako echt progresivní levice, kameradschaft s Vladimírem Putinem začal už za Gerharda Schödera (rovněž SPD), ale táhl se i přes kancléřování Mutti Merkel z CDU. Také omezování svobod na straně jedné a bezuzdné otevírání hranic bylo spojeno s jejím vládnutím. A to je teď CSU/CDU jasně pro tvrdý postoj k nelegální migraci.
A pak je tu druhá věc – s kým by tu koalici udělala? Bez voleb asi s někým, kdo je v ní teď. No, to je takový německý folklór. Asi, jako když u nás v minulosti přebíhali lidovci. Pokud by ale došlo k volbám, zřejmě by kolem 20 procent v Bundestagu mohla získat AfD, které se všichni bojí jako čert kříže. Takže zase nějaká velká koalice se zcela protichůdnými programy? Nejsou to moc hezké vyhlídky.
