Nehezky začal ten školní rok

Měli by se smát a objevovat svět. Foto: Dibakar Roy na Unsplash

Ještě v pondělí to bylo jako obvykle. Slavnostní nálada ve školách i rodinách, zdravice a projevy politiků, přání mnoha úspěchů. V úterý třináctiletá žačka v základní škole v Domažlicích zaútočila nožem na dva své spolužáky. Stovky škol obdržely oznámení, že u nich cosi vybuchne, ve středu zase. Téhož dne byl nalezen mrtvý Radek Ptáček, uznávaný dětský psycholog a psychoterapeut.

Politické projevy změnily tón. Znepokojení, zděšení, kondolence, zakládání pracovních skupin, hledání příčin, zvýšení rozpočtu, uvědomění. „Varovných náznaků o závažných problémech mezi dětmi v poslední době bohužel přibývá, což je z velké části způsobeno složitou situací v uplynulých letech, včetně dopadů pandemie. Jako stát si tuhle situaci plně uvědomujeme a nechceme problém přehlížet,“ řekl Vít Rakušan za celý stát deníku Mladá fronta Dnes. Nepochybně dojde i na reminiscenci prosincové střelby v budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Zdůrazněme, že nikdy žádný politik nemůže za to, že se smutná, osamělá dívka z jakéhokoliv důvodu rozhodne k vražednému útoku. Ani tomu nelze předcházet nějakou „prevencí“.

Ale „stát“ nic nepřehlíží. Co tato nová republika existuje, jedna každá politická strana či shluknutí má na programu podporu rodiny, výchovy a vzdělávání dětí. A pak ještě porůznu: tolerance, inkluze, gender, rovnoprávnost, rovnost, kvóty…

Nechme teď tu dívku jejímu osudu, nikterak lehkému. Národní ústav duševního zdraví loni zveřejnil studii, podle které 40 % dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent úzkosti. Matěj Kučera pro MfD vypočítává: „Převedeme-li to na průměrnou třídu o 20 žácích, průměrně 6 jich vykazuje příznaky úzkosti a 8 příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších 5 vykazuje příznaky deprese mírné.“

Z celé třídy zbývá jedno spokojené dítě. A to je výsledek.