Návrh na snížení počtu učebních hodin ohrozí pozitivní změny ve vzdělávání
Návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na sníženi počtu učebních hodin hrazených státním rozpočtem na základních a středních školách se setkal s nesouhlasem v 10 hlavních připomínkových místech, která se k návrhu vyjádřila. Zásadní námitky se týkají toho, že návrh jde proti programovému prohlášení vlády, proti Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+ a především odborníci upozorňují, že sníží kvalitu výuky, v případě odborných předmětů výuku vážně ohrozí.
MŠMT dalo do oběhu návrh nařízení vlády č. 123/2018 o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, tzv. PHmax. Podle návrhu se má počet hodin snížit v základních školách o 6 %, ve středních škol o 15 % a v konzervatořích o 10 procent. V oborech odborného vzdělávání se má snížit počet hodin o 15 až 40 procent.
na kvalitní školství má prostředky jen bohatá společnost, kterou přestáváme být
Ministr Mikuláš Bek celkem správě vnímá, že počet učitelů roste mnohem rychleji, než počet žáků a studentů základních a středních škol. Že tento nepoměr je dobré přibrzdit a tím ušetřit výdaje chudnoucího státního rozpočtu. A v pozadí všeho také pravidlo, že na vysoce kvalitní školství má prostředky jen bohatá společnost, kterou přestáváme být.
Kvalitativní procesy změn ve školství však byly nastartovány teprve nedávno a nyní mají být brzděny, či, jak varují oponenti, zastaveny nebo zvráceny bez relevantního vyhodnocení dosavadní praxe a dopadů navrhovaných změn. „Hodnoty PHMax byly stanoveny po důkladné, odborně založené a široce diskutované přípravě, zajišťovaly možnost kvalitní výuky a umožňovaly co nejlépe naplňovat rámcové vzdělávací plány (RVP) jednotlivých oborů vzdělávání, což jejich snížením nebude možné. Navržené změny jsou v příkrém rozporu s požadavkem stability podmínek pro práci škol, zejména pro organizaci výuky v delším časovém horizontu,“ píše ve svém stanovisku např. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Reálně hrozí omezování počtu dělených hodin, omezování tandemové výuky, vyšší naplňování tříd, snižování úvazků i propouštění učitelů (s nárokem na odstupné), atd., shrnují odbory postoje a důvody aktérů vyučovacího procesu, kteří se se svými stanovisky obrátili na odbory působící ve školství.
V důvodové zprávě zmiňované neefektivní dělení hodin není věrohodně doloženo a v připomínkách se konstatuje, že rozsah příp. neefektivního dělení je minimální. V řadě případů je dělení nutné – z praxe jsou uváděny příklady, kdy je ve třídě pouze určitý počet počítačů, na středních odborných školách by bez dělení nebyly naplňovány RVP, při rušení dělených tříd na cvičení by docházelo k porušování předpisů hygienických a bezpečnosti práce. „Předložený návrh novely nařízení vlády č. 123/2018 Sb., pouze potvrzuje, že proklamace o vzdělávání jako vládní prioritě jsou pouze formulí bez reálného obsahu,“ píše ČMKOS.
Snížení počtu hodin se netýká jen škol, které zajišťují výuku odborných předmětů a praxe. Také školy pro všeobecné vzdělávání a základní školy řadu předmětů vyučují v tzv. dělených třídách, ať už je to informatika, cizí jazyky, výtvarná a hudební výchova a jiné umělecké a praktické předměty, při kterých se ani celá třída (30 žáků) do učebny nevměstná. Ale některé školy dělí třídy i na český jazyk a matematiku tehdy, kdy potřebují uplatnit individuální přístup k žákům a studentům. Může docházet i k omezování tzv. povinně volitelných předmětů.
Zvyšování počtu pedagogů šlo v souladu se Strategií 2030+, která měla vytvořit předpoklady k přeměně národního hospodářství na znalostní ekonomiku s vysoce kvalifikovanými pracovníky a občany. „Jako jeden z prostředků vedoucích k naplňování této strategie je možno považovat reformu financování regionálního školství s tzv. PHmax, který školám umožňuje implementaci konkrétních inovativních metod (např. větší individualizace, více laboratorních cvičení, efektivní dělení, širší nabídku volitelných předmětů, zavádění tandemové výuky, atd). Předložený návrh na plošné snížení PHMax tyto inovativní metody zcela jasně omezuje,“ píše ve svém zamítavém stanovisku k návrhu Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Dalším důvodem MŠMT ke snížení PHMax je, že dosavadní příděl hodin nebyl využíván. To některé z připomínek akceptují, ale s tím, že to jde na vrub škol, které se nedokázaly nebo nemohly možnostem přizpůsobit, žádné reformy ve výuce neuskutečnily nebo jen velmi malé. Některé školy nezajišťují praktickou výuku vlastními pedagogy, ale zařazují prvky duálního vzdělávání a praktická výuka je poskytovaná v partnerských podnicích. To pochopitelně snižuje počet vykázaných odučených hodin a snižuje celkový průměr. Závažnější a nepřípustné jsou důsledky, které snížením PHMax na reformované, resp. odborné školy dopadnou. Příkladem budiž čerpání PHMax v oboru Aplikovaná chemie. Ten současnou PHMax využívá na 96,7 procenta. „Takto vysoké čerpání PHMax je z působeno právě realizací praktické výuky ve škole. S ohledem na věk žáků nelze větší část praktické výuky realizovat na pracovištích zaměstnavatelů. Limitním faktorem je, že žáci 1. až 3. ročníků nejsou plnoletí, což je na základě bezpečnosti práce neřešitelná situace. Proto zde není možná redukce počtu výukových hodin bez zásadního zásahu do školního vzdělávacího programu,“ upozorňuje Unie zaměstnavatelských svazů ČR. „V důvodové zprávě (RIA) je uvedeno, že cílem snížení PHMax není zvrátit současný stav počtu žáků na učitele, ale zastavit trend jeho poklesu na úrovni, která je udržitelná. Předložený návrh však jednoznačně povede k nutnému snížení počtu pedagogů na některých školách a v případě odborného vzdělání bude mít negativní dopad do oblasti školních vzdělávacích programů“.
návrh povede, jak sám předkladatel uznává, ke snížení personálních kapacit
„Rozumím nutnosti racionalizace čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, kdy předkladatel uvádí, že ‚pro udržení tempa růstu platů je za současné ekonomické situace potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit‘. Návrh však nepovede pouze k zastavení navyšování personálních kapacit (tedy zmrazení současného stavu), ale povede, jak sám předkladatel uznává, ke snížení personálních kapacit (tedy snížení pod současný stav). To považuji za nepřijatelné,“ píše ve svém odmítnutí ochránce lidských práv Stanislav Křeček.
Obce a jejich školy mají zejména obavu z dopadů na kvalitu výuky. „Tyto obavy sdílíme,“ staví se za ně Svaz měst a obcí České republiky. „Současný systém financování je stále v zásadě novinkou, která měla mj. právě zajistit, že české školství bude vzdělávací soustavou moderní, spravedlivou a celkově odrážející zkušenosti z dobré zahraniční praxe. Některé školy si přitom PHMax systém rychle osvojily a využily jej přesně k tomu, k čemu byl zamýšlen – zajištění personálních kapacit pro moderní pedagogickou práci. Dokázaly tedy rychle reagovat na podnět z centra a využily dostupných nástrojů. Sotva se však adaptovaly, již přichází změna. Pedagogická práce přitom vyžaduje pro kvalitní výsledky stabilitu a předvídatelnost systému. Mají-li být naplňovány cíle Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, je třeba, aby byl systém přívětivý pro školy, pedagogy i žáky. Poměr pedagogů na žáka kvalitu výuky i fungování celé školy zásadně ovlivňuje. Jako podnět pro úvahu navrhujeme zamyslet se, zda by pro české školství nemělo být spíše zásadní, aby systému PHMax dovedly využít skutečně všechny školy. Ještě důležitější je ovšem dosažený stav alespoň nedegradovat. Navrhujeme proto opustit úvahy o snížení PHMax,“ píše Svaz ve svém stanovisku.
Programové prohlášení vlády jasně popisuje potřebu kvalitního vzdělávání jako nutného předpokladu pro přípravu dětí pro život ve společnosti 21. století. Je v kontextu České republiky jedním ze základních předpokladů pro proměnu myšlenkových paradigmat společnosti a s tím související změnu orientace ekonomiky z ekonomiky výkonnostní (z tzv. montovny) na ekonomiku orientovanou na vyspělé technologie, a tedy ekonomiku konkurenceschopnější. „Strategie 2030+ dala jasné impulsy a předpoklady pro to, aby vzdělávací soustava zahájila naplňování podstatných kroků vedoucích ke zkvalitnění vzdělávání. Posilování individualizace výuky a zavádění inovativních postupů do výuky, tedy prvky, které jsou zcela samozřejmě pro vyspělé země s kvalitními vzdělávacími systémy, začaly být ve školách uplatňovány právě v souladu se Strategií 2030+. Předložený návrh na plošné snížení PHMax tyto inovativní metody zcela jasně omezuje. Navrhovanou změnou budou postiženy nejvíce ty školy, které svým proaktivním přístupem přímo usilovaly o naplňování Strategie 2030+, tedy dokumentu, který si tato vláda stanovila za cíl ‚uvést do života‘. Významné dopady lze také očekávat na menší školy mimo velká sídla, školy se zvýšenou potřebou integrace cizinců a školy ve vyloučených lokalitách. Rozumíme tomu, že stávající rozpočtová situace nemusí umožňovat naplnění Programového prohlášení vlády beze zbytku. Snižování PHMax v navržených parametrech však považujeme za nepřijatelné. Tato připomínka je zásadní,“ zdůraznilo MPSV.
Říkává se, že nejvýhodnější investice je investice do vzdělávání. Ministr školství Mikuláš Bek a jeho úřad nyní navrhují tyto investice zastavit. Ministr dal na připomínky svého návrhu pouhých 10 dní. Učitelé vyhlásili stávku na 27. listopadu. Zdá se, že tato stávka dostane ještě jeden důležitý přízvuk. Kterému ještě lépe porozumějí žáci, studenti a především jejich rodiče.
