Snížení rozpočtu pro školství kritizuje Pedagogická komora

Ilustrační foto: Pixabay

V návrhu státního rozpočtu na příští rok je snížení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o 11,6 miliard korun proti roku letošnímu. Má se také snížit počet zaměstnanců ve školství. Pedagogická komora tento návrh důrazně odmítá.

Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo v roce 2022 ve školství 285 554 zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 to bude pouze 251 835 pracovníků. To by bylo o 33 719, nebo-li o 11,8 % plných úvazků méně.

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Ve srovnání s letošním rozpočetem by v příštím roce (bez financí z EU a FM) mělo jít do školství dokonce o 16,7 miliard korun méně. Vláda Petra Fialy se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání. „Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání,“ zdůraznil Sárközi.

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3000 Kč více než letos. Jak se budou vyvíjet platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není jasné.

„Slibované navýšení o 3000 korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 % opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi. „Nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem…“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR. Predikce Ministerstva financí pro letošní rok činí pouhých 116,6 procenta. Podle nedávného průzkumu portálu Platy.cz se průměrné platy učitelů pohybují mezi 88,55 a 96,51 procenta průměrné mzdy. Meziročně se zvýšila o 3,9 procenta. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 procenta.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol, pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi. „Školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády z března 2023 uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 %). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 %) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na pracovníky školství tudíž dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců – jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 procent.

Počet studentů ale zároveň klesá. Na počátku tohoto století podle údajů ČSÚ se počet studentů vysokých škol v Česku téměř zdvojnásobil, a to z cca 200 tisíc v roce 2001 na téměř 400 tisíc v roce 2010. Následujících devět let počet studentů v Česku každoročně výrazně klesal až na 289 tisíc v roce 2019. „Tento dlouhodobý pokles se dotkl pouze studentů českého státního občanství a je daný demografickým vývojem,“ vysvětluje ČSÚ. Na konci roku 2021 jich na vysokých školách v Česku studovalo 252 tisíc, tj. o 30 % (101 tis.) méně než před deseti lety. Za poslední dva roky se počet českých studentů zvýšil o 4 procenta.

Ročenka školství MŠMT uvádí, že ve školním roce 2010/2011 se na úrovni středního školství vzdělávalo 436 172 studentů, v roce 2020/2021 to bylo 365 617 studentů. Počet žáků základních škol ve sledovaném období stoupl z 830 908 na 1 004 469 dětí.