Mladí Evropané nemají respekt k duševnímu vlastnictví

Dobrý nápad nic nestojí, říkávali naši rodiče a jejich rodiče. Mají pravdu. Dokud vám ho někdo neukradne. To se pak zpravidla člověk rozvzpomene na poněkud odbornější označení nápadu: duševní vlastnictví. Evropané ho ctí, pokud není moc drahé. Třetina evropských obyvatel, častěji mladí než staří, nemají nic proti nákupu padělaného výrobku, pokud ten originální stojí moc peněz. Vyzkoumal to Úřad EU pro duševní vlastnictví (EUIPO), výsledky prostudoval a vydal o tom zprávu.

Podle studie Úřadu si Evropané v rostoucí míře uvědomují rizika a důsledky nákupu padělků a přístupu k obsahu z nelegálních zdrojů. Osmdesát procent občanů EU se domnívá, že za padělanými výrobky stojí zločinecké organizace a mají za to, že nákup padělků poškozuje podnikání a ohrožuje pracovní místa. Rovněž 83 % respondentů se domnívá, že nákup padělků podporuje neetické chování, a dvě třetiny ho považují za hrozbu pro lidské zdraví, bezpečnost a životní prostředí.

Jenže studie rovněž ukázala, že každý třetí Evropan (31 %) nadále považuje za přijatelné nakupovat padělané zboží, pokud je původní výrobek příliš drahý. U mladších spotřebitelů ve věku 15 až 24 let jde dokonce o polovinu respondentů (50 %). Pokud jde o skutečné jednání, zpráva EUIPO konstatuje, že 13 % Evropanů přiznalo vědomé zakoupení padělku během posledních 12 měsíců. U osob ve věku od 15 do 24 let toto číslo stoupá až na 26 %, což je dvojnásobek průměru EU. Naopak ve věkové skupině 55 až 64 let klesá na 6 % a u osob ve věku 65 a více let pod 5 %. Podíl spotřebitelů, kteří úmyslně zakoupili padělky, se v rámci členských zemí pohybuje od 24 % v Bulharsku do 8 % ve Finsku. Kromě Bulharska se záměrný nákup padělků pohybuje nad průměrem EU i ve Španělsku (20 %), Irsku (19 %), Lucembursku (19 %) a Rumunsku (18 %).

Podle 43 % respondentů zůstává nejčastějším důvodem, proč lidé s nákupem padělků přestali, nižší cena původních výrobků. Klíčovým faktorem, který spotřebitele od nákupu padělků odrazuje, je také hrozba špatné zkušenosti (27 % uvedlo nekvalitní výrobky, 25 % bezpečnostní rizika a 21 % riziko potrestání).

Vzrůstá také nejistota ohledně pravosti. Téměř 4 z 10 Evropanů (39 %) si nejsou jistí, jestli nenakoupili padělek, u mladých jsou to dokonce 52 procenta. Mezi členskými státy EU panují značné rozdíly – zatímco 26 % spotřebitelů v Dánsku a Nizozemsku si není jistá pravostí zakoupeného zboží, v Rumunsku nejistotu přiznalo 72 % respondentů.

Duševní vlastnictví se ovšem týká také uměleckých děl, nejen kabelek, polobotek, viagry nebo cigaret. Chce-li si člověk prohlédnout obrazy, zaplatí vstupné do galerie. Už ho nenapadne si ten obraz odsud odnést. Podobně do kina nebo na fotbal si koupí lístek. Tato samozřejmost už ale neplatí v kybernetickém světě: 14 % Evropanů připouští, že v posledních 12 měsících úmyslně získali přístup k obsahu prostřednictvím nelegálních zdrojů. U mladých lidí ve věku 15 až 24 let jde dokonce o každého třetího respondenta. To se vztahuje zejména na sledování sportu prostřednictvím nelegálních streamovacích zařízení nebo aplikací.

V jednotlivých členských zemích se liší podíl osob využívajících pirátský obsah – zatímco ve Finsku či Dánsku jde o 9 %, na Maltě až o 22 % respondentů a 16 % Čechů připouští, že k internetovému obsahu přistupovalo neoprávněně, především za účelem sledování sportu. Nejčastějšími důvody, proč lidé od získávání obsahu nelegálními způsoby upouštějí, jsou lepší cenová dostupnost a širší výběr obsahu z legálních zdrojů.

Dalším důvodem je strach. Téměř pětina Evropanů (82 %) souhlasí s tím, že získávání digitálního obsahu z nelegálních zdrojů představuje riziko, že budou vystaveni škodlivým praktikám, například podvodům či zobrazování nevhodného obsahu nezletilým. Na druhou stranu si Evropané nejsou jistí legalitou zdrojů, z nichž čerpají on-line obsah: 41 % neví, zda je využívaný zdroj legální, či nikoli.

Evropané obecně nesouhlasí s použitím pirátského obsahu: 80 % respondentů uvádí, že upřednostňují využití legálních zdrojů pro přístup k on-line obsahu, pokud je pro ně tato možnost cenově dostupná. Téměř 9 z 10 Evropanů zná alespoň jeden typ nabídky legálního obsahu, který je v jejich státě dostupný, a 43 % v uplynulém roce zaplatili za legální službu umožňující přístup, stažení nebo streamování obsahu chráněného autorským právem. Velká většina lidí (65 %) však považuje za přijatelné získávat obsah nelegálně, pokud není k dispozici v rámci jejich předplatného.

„Porozumění pohledům a názorům občanů je předpokladem k tomu, abychom se spotřebiteli i dalšími zúčastněnými stranami mohli vést smysluplný dialog v rámci našich osvětových a informačních aktivit. Nejnovější vydání naší studie o vnímání duševního vlastnictví proto přináší nové důležité poznatky o vnímání porušování práv duševního vlastnictví a opět zdůrazňuje potřebu chránit spotřebitele. Potvrzuje také pozitivní vývoj v oblasti informovanosti a dostupnosti digitálního obsahu z legálních zdrojů,“ komentoval zprávu z výzkumu Christian Archambeau, výkonný ředitel EUIPO.

Zpráva předkládá závěry studie z roku 2023 nazvané Evropští občané a duševní vlastnictví: vnímání, povědomí a chování (studie IP Perception). Dále zpráva osvětluje výsledky stejných studií z let 2023, 2017 a 2020. Celkem bylo od 30. ledna do 15. února 2023 v členských státech EU provedeno 25 824 on-line rozhovorů s obyvateli ve věku nad 15 let.

EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur EU. Sídlí ve španělském Alicante. Úřad EUIPO, který byl ohodnocen jako nejinovativnější úřad pro duševní vlastnictví na světě, spravuje zápisy ochranných známek Evropské unie (OZEU) a zapsaných průmyslových vzorů Společenství, které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU.