Krach Growing Way ukazuje na systémové riziko regulace
Krach společnosti Growing Way, která zřejmě připravila tisíce lidí o většinu vložených peněz, otevírá otázku, komu stávající regulace investic nahrává. Hlavně pak nekonečnou debatu o tom, zda krach takové entity ukazuje spíš na nefungující regulaci nebo na naivitu lidí.
Odpověď určitě není jednouchá. Jestliže je každé hodnocení ryze subjektivní, tak v tomto případě snad ani nelze hledat paradigma, dle kterého by se dal vytvořit většinový názor. Co člověk, to jiné vidění problému.
Zkusme se ale shrnout aspoň to, na čem se snad většina odborníků shodne. Zvláště kolektivní investice patří k nejregulovanějším odvětvím podnikání. Většina investičních společností nesmí nikomu nic radit ani doporučovat, stejně jako velká část prodejců. Nejenže fondy musí samozřejmě spravovat podle statutu. A investiční proces většinou znamená na začátku doporučení analytika, rozhodnutí manažera a pak ještě posouzení ze strany risk managementu.
Informační povinnosti, náležitosti dokumentů, výkaznictví a spousta dalších parametrů podléhá tolika regulacím, a tak rychle se mění, že se celá oddělení věnují jen souladu všech předpisů a materiálů s aktuálními pravidly. K tomu je tady povinnost pro prodejce vyplňovat s klientem investiční dotazník a přísný zákaz jít na vyšší riziko, než z dotazníku vyplyne. A tak dále…
Vedle toho jsou tu subjekty, které v jakémsi kvaziveřejném nebo neveřejném módu sbírají peníze od klientů a podnikají s nimi téměř bez pravidel. V podstatě jen pod kuratelou občanského a trestního zákoníku a úpravy obchodních korporací.
Je to v pořádku? Na první pohled to nedává smysl. Jeden je pod drobnohledem dozoru a spoustou regulace, zatímco druhý si může dělat, skoro co chce. Jenže srdce liberála by to mohlo vidět jinak. Třeba takhle: „Každá regulace se nakonec trochu obrátí sama proti sobě. Ať si každá dělá, co chce a člověk si musí vybrat. Musí se starat.“
Kámen úrazu je ale v tom, že řada těchto alternativních investic se tváří jako regulovaná. Stačí se zaregistrovat u ČNB jako správce majetku ale bez licence obchodníka, investiční společnosti apod. A pan správce může vyvádět psí kusy, i když se navenek tváří skoro jako investiční společnost.
Informovanost Čechů u tom, co je regulované a co ne, co je to vlastně fond a jak funguje, ev. jaké existují druhy, je pořád nízká. I pro informovanějšího člověka je pak problém poznat, kdy je emise obligace schválení centrální bankou a kdy jen registrovaná. To se pak snadno naletí emitentovi, který to se zajištěním moc nepřehání.
je na čase se zamyslet, jak učinit regulaci přehlednější
Nic proti rizikovým nástrojům a investicím mimo systém. Protože občas vystoupit ze systému má svůj smysl. Může to i zachránit život. Ale je na čase se zamyslet, jak učinit regulaci přehlednější. Aby bylo těžší se vydávat za něco, čím dotyčná společnost není.
